Pixabay License. Volné pro komerční užití.

Šimpanzi si pomáhají víc než bonobové

Schopnost a ochota lidí spolupracovat se vyvíjela v souvislosti s lovem velké zvěře a při konfliktech s jinými skupinami. Takovou teorii těžko přímo ověřovat na našich předcích, ale lze ji testovat u našich nejbližších příbuzných, tedy „pravých“ šimpanzů a šimpanzů bonobo. Praví šimpanzi více loví a jsou teritoriálnější, tedy dostávají se častěji do konfliktu se sousedy. Proto by měli být i ochotnější spolupracovat – spolupráce a skupinová agrese jsou dvěma stranami téže mince.
(Ani bonobové tedy nejsou žádní „vegetariánští hipíci“, jak bývají někdy prezentováni. Společně také občas loví opice i další větší kořist. Konflikty ve skupině sice „tlumí sexem“, i tak ale pravděpodobnost úmrtí násilnou smrtí mezi bonoby zhruba odpovídá „přírodním národům“; je sice menší než u šimpanzů, ale větší než v moderních společnostech. Problémem zde každopádně je, že skutečných dat o bonobech z přírody mnoho nemáme. Co se týče otázky, zda poslední společný předek člověka a šimpanze připomínal spíše pravého šimpanze nebo bonoba – geneticky logicky měl být stejně daleko k oběma, z hlediska chování se předpokládá, že šimpanzi jsou původnější a bonobové ti odvození; bonobové představují nejspíš novou adaptaci na prostředí, kde nežijí gorily, tedy s dostupnější potravou.)
Vědci z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology, Harvard University a Liverpool John Moores University nyní zkoumali psychologii pravých šimpanzů i bonobů z hlediska toho, jak se budou snažit varovat své kolegy před smrtelně jedovatou zmijí gabunskou. Šimpanzi se navzájem dokázali upozorňovat efektivněji, nebo byli k pomoci/spolupráci motivovanější – když jejich kolegové dorazili k hadovi, bývali méně překvapeni než v případě bonobů. Z testů má navíc vyplývat, že jak praví šimpanzi, tak i bonobové, standardně používají teorii mysli – s poplašnými signály přestali, jakmile usoudili, že hada již všichni zaznamenali.
Má jít vůbec o první experimentální studii tohoto typu provedenou u divokých bonobů. U šimpanzů jsme o teorii mysli již celkem věděli, u bonobů tyto kognitivní schopnosti spíše předpokládali (nebyl důvod si myslet opak).

Cédric Girard-Buttoz et al, Information transfer efficiency differs in wild chimpanzees and bonobos, but not social cognition, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2020). DOI: 10.1098/rspb.2020.0523
Zdroj: Max Planck Society/Phys.org a další

Nanodiamanty sledují redoxní reakce v buňkách

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close