Archiv článků: teplo

Při chlazení kapalinou představuje známý problém tzv. Leidenfrostův jev. Na povrchu rozpáleného kovu se vytváří vrstva páry, chladicí kapalina pak může jen obtížně přilnout k povrchu a pára funguje jako izolant. K tomuto jevu dochází, je-li teplota pevné látky výrazně vyšší než bod varu kapaliny. Proto se v takových případech …

Pokud dáme kapičku vody na rozžhavenou vodorovnou desku o teplotě nad 150 °C, voda se kupodivu tak lehce nevypaří. Na páru se totiž přemění jen tenká vrstvička při styku s horkým povrchem a zbytek kapaliny po ní bude klouzat. Kapky zde levitují nebo až tančí. K odpaření veškeré kapaliny dojde …

Vědci z Chicagské univerzity vynalezli nový typ materiálu; ačkoliv jde o pevnou látku, tepelná vodivost je tak malá jako u vzduchu, a to navíc výhradně v jednom ze směrů. Materiál se skládá z velmi tenkých vrstev o tloušťce vždy jen několik atomů, které jsou vůči sobě pootočeny o náhodné úhly …

Chytrá okna jsou založena na termochromickém efektu… Tým prof. Jaroslava Vlčka z výzkumného centra NTIS udělal významný krok ve vývoji oken, která umí v závislosti na venkovní teplotě řídit průchod tepla. Tenkou vrstvu oxidu vanadičitého vědci jako první na světě úspěšně vytvořili na velké ploše ultratenké skleněné fólie o rozměrech …

Neintuitivní až paradoxní jev by mohl najít využití při účinnějším chlazení elektroniky. V roce 2015 zaznamenali Margaret Murnane a Henry Kapteyn z JILA (společné pracoviště University of Colorado v Boulderu a National Institute of Standards and Technology) velmi zvláštní chování. Zkoumali kovové tyčinky mnohem tenčí než lidský vlas, které byly …

Fenomén suchých skvrn se objevuje např. i v destilačních kolonách nebo při chlazení elektroniky. Někdy se jídlo přilepí i na pánev s nepřilnavým povrchem, přestože člověk použije olej. Odborníci z Ústavu termomechaniky AV ČR odhalili proč. Může za to suchá skvrna v důsledku termokapilárních sil. Čím je olej teplejší, tím rychleji na pánvi suchá …

Krystaly bývají obvykle dobrými vodiči tepla, u skel je tomu naopak. Jedná se o důsledek toho, že v pravidelně uspořádaném krystalu se teplo může šířit jako vlna jedním směrem, zatímco u amorfních látek vibrace přeskakují z atomu na atom náhodně a přitom se se rozptylují. Krystalická látka BaTiS3 (sulfid barnato-titaničitý) …

Mohlo by se tomu říkat topologický tepelný izolátor? Materiál složený z polystyrenu a skla se chová v každém směru jinak. Na Max Planck Institute for Polymer Research v Mohuči a na University of Bayreuth vytvořili mozaikovitý materiál ze skleněných destiček, mezi nimiž se nacházejí vrstvy plastu. V podstatě to odpovídá …

Na rozdíl od lidí mají dokáží psi cítit teplo nejen pokožkou, ale i speciálním orgánem vnímajícím sálání. K tomu závěru alespoň dospěli vědci ze švédské Lund University a maďarské Eötvös Loránd University. Většina savců má tzv. rhinarium, neosrstěnou pokožku kolem nosních dírek – u psů čenich. Psi mají, jak známo, …

Kouzla kvantové fyziky na bázi Casimirova jevu umožňují, že teplo se vakuem může šířit i vedením, jako fonony. Mohl by tento jev najít využití i při chlazení elektroniky? Nejprve základní vysvětlení. Tělesa s nenulovou teplotou vyzařují fotony a vychládají, v tomto smyslu ani vakuum nepředstavuje dokonalou izolaci. O to ale …