Archiv článků: uhlík

Podle nedávných studií se zásoby uhlíku v suchozemských ekosystémech zvyšují a přitom kompenzují přibližně 30 % emisí CO2 spojených s lidskou činností. Celkové množství uhlíku vázané na zemském povrchu je poměrně dobře známé – lze totiž odvodit z celkové bilance antropogenních emisí, akumulace uhlíku v atmosféře a množství ukládaného na …

Excitované elektrony vzniklé po ozáření přímo reagovat s molekulami či ionty z okolí. Mezinárodní tým vědců, mezi nimiž jsou i odborníci z IT4Innovations, odhalil, kde se lokalizují excitované stavy v uhlíkových tečkách a jak jsou přístupné okolnímu prostředí. Pomocí superpočítačových simulací a laboratorních experimentů popsali vnitřní organizaci uhlíkových teček, což …

Co mají společného Thomas Edison a laureáti Nobelovy ceny za fyziku z roku 2010 Konstantin Novoselov a Andre Geim? Podle nedávné studie by to mohl být grafen. Edison přitom zemřel téměř 20 let předtím, než fyzik P.R. Wallace navrhl, že taková látka by mohla existovat, a téměř 80 let předtím, …

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě …

Koronen (superbenzen, cyklobenzen) je aromatická molekula, kde je kolem centrálního šestiuhlíkového skeletu napojeno 6 benzenových jader. Sumární chemický vzorec koronenu je C24H12. Tým chemiků a astronomů nyní učinil související objev z oblasti astrochemie: identifikoval kyanokoronen C₂₄H₁₁CN, největší polycyklický aromatický uhlovodík (PAH), který byl kdy ve vesmíru detekován. Molekula byla nalezena …

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa …

Nejspíš znáte populární knihy, které se snaží mapovat historii atomů v našich tělech. Vesměs se soustřeďují na poslední 4 miliardy let, tedy geochemické cykly či přesuny hmoty mezi živými organismy („kolik atomů z nás bylo v minulosti dinosauřími výkaly?“). Následující studie se zaměřuje na uhlík, ale v rozsáhlejším kosmickém měřítku. …

Jednostěnné uhlíkové nanotrubičky (SWCNT) jsou pochopitelně velmi perspektivním materiálem, dosud ale existuje problém s jejich výrobou v průmyslovém měřítku. Vedle efektivity bývá potíž s k kvalitou, respektive s udržením konzistentního výsledku (vlastností nanotrubiček). Nyní vědci (hlavní autor Takahiro Maruyama z japonské Meijo University) představili metodu, která využívá katalyzátory z nanočástic …

Vědci vytvořili nový dvourozměrný uhlíkový materiál. Je pevnější než grafen a odolává praskání – a to i pod tlakem, což je problém, se kterým se jinak materiáloví vědci již dlouho potýkají. Dosud známé materiály odvozené od uhlíku, jako je grafen, patří k nejpevnějším na Zemi, ale jakmile se v nich …

Fullereny jsou uhlíkové molekuly, jejichž atomy jsou uspořádány do trojrozměrných sférických struktur se vzorem střídajících se šestiúhelníků a pětiúhelníků ve tvaru fotbalového (fullereny C60) nebo ragbyového míče (fullereny C70). Tyto molekuly byly poprvé připraveny v laboratoři roku 1985, což jejich třem objevitelům o 11 let později zajistilo Nobelovu cenu za …