Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI Mid-INfrared Disk Survey (MINDS), který vede Thomas Henning z Astronomického ústavu Maxe Plancka (MPIA) v německém Heidelbergu, je vytvořit reprezentativní vzorek disků. Zkoumáním jejich chemického složení a fyzikálních vlastností pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na …
více »Syntéza kvalitního grafenu vyžaduje prostředí bez stop kyslíku
Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …
více »Objevili stabilní jednoelektronovou kovalentní vazbu mezi dvěma atomy uhlíku
Kovalentní vazby, v nichž se dva atomy spojují sdílením páru elektronů, jsou v přírodě běžné; mj. tvoří kostry organických sloučenin. V roce 1931 navrhl nositel Nobelovy ceny Linus Pauling, že by mohly existovat i kovalentní vazby tvořené pouze jedním nepárovým elektronem, ale tyto jednoelektronové vazby by pravděpodobně byly mnohem slabší …
více »Nový objev ve světě polovodičů: Vědci potvrdili existenci další modifikace uhlíku
Vyznačuje se vysokou vodivostí a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa tzv. uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin …
více »Jak uhlíkové nanotrubičky propojit s kovem
Využití uhlíkových nanotrubiček limituje dnes mj. problém s tím, jak je spojit s kovovými povrchy. Vědci proto nyní vyvinuli nový chemický proces, který „roubuje“ nanotrubičky na kovové struktury a vytváří tak silné, elektricky vodivé spojení. Jak uvádí spoluautor nové studie Noe Alvarez z University of Cincinnati, v předchozích výzkumech byly …
více »Křemíkovo-uhlíková baterie druhé generace
Lithiové baterie byly na trhu chytrých telefonů dlouho dominantní volbou… V dnešním světě se chytré telefony staly základním nástrojem pro zvýšení produktivity a výdrž baterie tak má pro uživatele, kteří se na svá zařízení spoléhají, obrovský význam. Značka HONOR si tuto potřebu uvědomuje a snaží se posouvat technologie baterií dál, …
více »Kouzla s nanotrubičkami dichalkogenidů přechodných kovů
Dichalkogenidy přechodných kovů mají vlastnosti, které se u uhlíkových nanotrubiček nevyskytují, jako je supravodivost a fotovoltaický efekt. Vědci z Tokijské metropolitní univerzity vytvořili řadu nových jednostěnných nanotrubiček z dichalkogenidů přechodných kovů (TMD) s různým složením, chiralitou (tj. odlišné zrcadlové obrazy) a průměrem. Vycházeli přitom z trubiček nitridu boru, které sloužily …
více »V discích vznikajících planet našli křemičitany a železo
Díky pokroku pozorovacích technik můžeme nyní zkoumat prostředí kolem mladých hvězd a porovnávat je s podmínkami předpokládanými v rané Sluneční soustavě. S využitím interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) Evropské jižní observatoře (ESO) tak učinil mezinárodní tým pod vedením Józsefa Vargy z Konkolyho observatoře v Budapešti. Vědci pozorovali disk mladé …
více »Atomy uhlíku se v mezihvězdném ledu spojují do molekul C2
Vědci z Hokkaido University a University of Tokyo získali nové poznatky o vzniku organických sloučenin ve vesmíru. Laboratorně studovali, jak se atomy uhlíku chovají v prostředí ledu. Předpokládá se, že některé z nejsložitějších organických molekul ve vesmíru vznikají na povrchu zrnek mezihvězdného ledu za velmi nízkých teplot. Ledová zrna vhodná …
více »Vodík se v cyklu CNO zřejmě spaluje pomaleji
Cyklus CNO je jedním z hlavních způsobů realizace termonukleární fúze v nitru hvězd, tj. „spalování“ vodíku na helium. Vědci z Helmholtzova centra v Drážďanech/Rossendorfu (HZDR) a jejich kolegové z Itálie, Maďarska a Skotska na drážďanském urychlovači Felsenkeller znovu prozkoumali tuto reakci a došli k překvapivému výsledku. „Studovali jsme dlouho známou …
více »