Archiv článků: uhlík

Koronen (superbenzen, cyklobenzen) je aromatická molekula, kde je kolem centrálního šestiuhlíkového skeletu napojeno 6 benzenových jader. Sumární chemický vzorec koronenu je C24H12. Tým chemiků a astronomů nyní učinil související objev z oblasti astrochemie: identifikoval kyanokoronen C₂₄H₁₁CN, největší polycyklický aromatický uhlovodík (PAH), který byl kdy ve vesmíru detekován. Molekula byla nalezena …

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa …

Nejspíš znáte populární knihy, které se snaží mapovat historii atomů v našich tělech. Vesměs se soustřeďují na poslední 4 miliardy let, tedy geochemické cykly či přesuny hmoty mezi živými organismy („kolik atomů z nás bylo v minulosti dinosauřími výkaly?“). Následující studie se zaměřuje na uhlík, ale v rozsáhlejším kosmickém měřítku. …

Jednostěnné uhlíkové nanotrubičky (SWCNT) jsou pochopitelně velmi perspektivním materiálem, dosud ale existuje problém s jejich výrobou v průmyslovém měřítku. Vedle efektivity bývá potíž s k kvalitou, respektive s udržením konzistentního výsledku (vlastností nanotrubiček). Nyní vědci (hlavní autor Takahiro Maruyama z japonské Meijo University) představili metodu, která využívá katalyzátory z nanočástic …

Vědci vytvořili nový dvourozměrný uhlíkový materiál. Je pevnější než grafen a odolává praskání – a to i pod tlakem, což je problém, se kterým se jinak materiáloví vědci již dlouho potýkají. Dosud známé materiály odvozené od uhlíku, jako je grafen, patří k nejpevnějším na Zemi, ale jakmile se v nich …

Fullereny jsou uhlíkové molekuly, jejichž atomy jsou uspořádány do trojrozměrných sférických struktur se vzorem střídajících se šestiúhelníků a pětiúhelníků ve tvaru fotbalového (fullereny C60) nebo ragbyového míče (fullereny C70). Tyto molekuly byly poprvé připraveny v laboratoři roku 1985, což jejich třem objevitelům o 11 let později zajistilo Nobelovu cenu za …

Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI Mid-INfrared Disk Survey (MINDS), který vede Thomas Henning z Astronomického ústavu Maxe Plancka (MPIA) v německém Heidelbergu, je vytvořit reprezentativní vzorek disků. Zkoumáním jejich chemického složení a fyzikálních vlastností pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na …

Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …

Kovalentní vazby, v nichž se dva atomy spojují sdílením páru elektronů, jsou v přírodě běžné; mj. tvoří kostry organických sloučenin. V roce 1931 navrhl nositel Nobelovy ceny Linus Pauling, že by mohly existovat i kovalentní vazby tvořené pouze jedním nepárovým elektronem, ale tyto jednoelektronové vazby by pravděpodobně byly mnohem slabší …

Vyznačuje se vysokou vodivostí a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa tzv. uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin …