Archiv článků: uhlík

Nasypeme uhlíkové nanotrubičky do organického rozpouštědla a ty samotnou interakcí s kapalinou (organickým rozpouštědlem) začnou produkovat elektrický proud. Výsledkem je elektrochemická reakce bez toho, že bylo třeba připojovat systém ke zdroji elektrického proudu. S tímto nápadem přišli na MITu a demonstrovali jej na elektrochemické oxidaci alkoholů na aldehyd nebo keton. …

V zajímavé 2D síti se střídají osmiúhelníky, šestiúhelníky a čtverce. Nově připravená modifikace uhlíku byla označena jako bifenylen, respektive bifenylenová síť. Připravili ji vědci z německé University of Marburg a finské Aalto University. Výsledek vyšel z teoretických úvah a simulací, které ukazovaly, že stabilních forem 2D uhlíku by mohla existovat …

Biosféra v oceánu dokáže absorbovat velké množství uhlíku. Ne všechen se přitom rozloží zpět, část je spolu s mrtvými organismy pohřbena na dně oceánu. Odtud se odvíjejí i různé nápady na geoinženýrské projekty. Větší růst mořské biosféry lze podpořit železnatými solemi, protože železo je v oceánu nedostatkovým prvkem. Problém ovšem …

Přidání nanouhlíku do cementu a podobných materiálů by mohlo podstatně rozšířit funkčnost stavebních hmot. Elektricky vodivý beton by pak například mohl fungovat jako zásobník energie nebo se sám ohřívat. Technologové z MITu navrhli dosáhnout elektrické vodivosti cementu/betonu přidáním uhlíku. Nanoformy uhlíkové černě by mělo stačit dodat do cementu asi 4 …

Biologické membrány se často vyznačují současně vysokou propustností i selektivitou, u těch syntetických mezi těmito dvěma vlastnostmi často musíme pracně hledat kompromis. Pokud o selektivitě rozhoduje čistě velikost otvorů v membráně, pak je jasné, že čím menší otvory, tím je filtrace také pomalejší (za jinak stejných podmínek, například pouze koncentračním …

Grafenové pásky (nanoribbons) mají oproti grafenu ve větší ploše řadu speciálních vlastností. Lze je vyrobit jak metodou shora dolů, tj. cca řezáním, tak i zdola, tedy růstem po atomech. Tímto způsobem se dají získat pravidelnější struktury s méně kazy, nicméně až dosud celý postup vyžadoval zlatý substrát a ultravysoké vakuum. …

Ze známých modifikací uhlíku je diamant z hlediska tlaku tou nejstabilnější, nicméně předpokládáme, že při zvyšování tlaku nakonec uhlík vytvoří ještě jiné struktury. Problém samozřejmě je takový tlak v pozemských podmínkách vůbec realizovat, respektive potom použít analytické metody. Na Lawrence Livermore National Laboratory za účasti vědců z University of Oxford, …

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

Grafenové pásky (nanoribons) se dosud dařilo vytvářet především na kovových površích. Z hlediska elektrických vlastností samotného grafenu se ale může hodit postup, kdy (téměř) 1D grafen takto vznikne na polovodiči. Právě to se nyní podařilo výzkumníkům z Martin Luther University Halle-Wittenberg, University of Tennessee a Oak Ridge National Laboratory. Grafenové …

O magickém úhlu 1,1° v grafenu toho bylo v posledních cca dvou letech publikováno docela dost. Zvláštní interakce mezi elektrony v tomto případě vyvolávají naději, že máme na dosah přípravu vysokoteplotních supravodičů fungujících za běžného tlaku i další zajímavé technologické aplikace. Jeden z problémů je v tomto případě ovšem čistě …