Archiv článků: uhlík

Proč změnu klimatu chápeme úplně špatně

I při růstu hladin moří je nejpravděpodobnějším scénářem ten, podle něhož v záplavách způsobených změnou klimatu zahyne lidí méně, nikoli více. …Máme ovšem všechny důvody předpokládat, že v celosvětovém měřítku se budou s růstem hladin oceánů posilovat i adaptační opatření. Výzkumy ukazují, že pokud společnost stojí před zvýšenou hrozbou záplav, …

více »

Proč může kometa zezelenat, ale ocas už ne

Komety se během přibližování ke Slunci různě barevně mění. Jádra řady komet mnohdy zelenají, nicméně směrem proti jejímu pohybu zelené ubývá a maximálně ve vzdálenosti jednoho až dvou ohonů už tento odstín mizí zcela. Ve 30. letech 20. století fyzik Gerhard Herzberg (pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii) vyslovil teorii, …

více »

Cykly uhlíku a křemíku na exoplanetách mohou naznačit jejich obyvatelnost

Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …

více »

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

více »

Našli mikroorganismy produkující čistý uhlík

Pozemský život je založen na sloučeninách uhlíku, nicméně samotný čistý (atomární) uhlík vzniká nikoliv biologicky, ale rozkladem uhlíkatých sloučenin za vysoké teploty a tlaku bez přístupu kyslíku. Nebo při nedokonalém spalování (saze – amorfní uhlík). Nová studie ale ukazuje, že výše uvedené neplatí na 100 %. Vědci totiž objevili organismy, …

více »

Nejdokonalejší grafen vznikl na slitině mědi a niklu

Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …

více »

Uhlíková vlákna chráněná chromem a titanem

Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Navíc nemusí jít jen o jednorázově …

více »

Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

více »

Nový elektrid z trimerů uhlíku

Elektridy jsou velmi zajímavé iontové „sloučeniny“, kde v krystalové mřížce ovšem namísto záporně nabitých atomů či jejich skupin najdeme samotné elektrony, které tak nejsou součástí atomového obalu. Zkoumané elektridy mají často navíc povahu 2D materiálů, i když to nemusí nutně znamenat, že se skládají jen z jediné vrstvy atomů. Hannes …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close