Archiv článků: uhlík

Vědci vytvořili malý tranzistor současným působením mechanické síly a nízkého napětí, které zahřívaly uhlíkovou nanotrubičku složenou z několika vrstev. Vnější vrstvy se přitom postupně oddělily a zůstala pouze jednovrstvá trubička. Jak uvedl spoluautor studie Dmitri Golberg z Queensland University of Technology, teplo a napětí změnily vzor („chiralitu“), jímž byly atomy …

I při růstu hladin moří je nejpravděpodobnějším scénářem ten, podle něhož v záplavách způsobených změnou klimatu zahyne lidí méně, nikoli více. …Máme ovšem všechny důvody předpokládat, že v celosvětovém měřítku se budou s růstem hladin oceánů posilovat i adaptační opatření. Výzkumy ukazují, že pokud společnost stojí před zvýšenou hrozbou záplav, …

Komety se během přibližování ke Slunci různě barevně mění. Jádra řady komet mnohdy zelenají, nicméně směrem proti jejímu pohybu zelené ubývá a maximálně ve vzdálenosti jednoho až dvou ohonů už tento odstín mizí zcela. Ve 30. letech 20. století fyzik Gerhard Herzberg (pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii) vyslovil teorii, …

Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

Pozemský život je založen na sloučeninách uhlíku, nicméně samotný čistý (atomární) uhlík vzniká nikoliv biologicky, ale rozkladem uhlíkatých sloučenin za vysoké teploty a tlaku bez přístupu kyslíku. Nebo při nedokonalém spalování (saze – amorfní uhlík). Nová studie ale ukazuje, že výše uvedené neplatí na 100 %. Vědci totiž objevili organismy, …

Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …

Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Navíc nemusí jít jen o jednorázově …

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z …