Ze Sluneční soustavy nic takového neznáme, ale některé exoplanety bohaté na uhlík mohou být složeny z diamantů a oxidu křemičitého. K takovému závěru alespoň dospěla studie Arizona State University a University of Chicago publikovaná v The Planetary Science Journal. Klíčovým parametrem je podle autorů výzkumu poměr uhlíku a kyslíku. Pokud …
více »Diaman – dvourozměrný uhlíkový film i na bázi diamantu
Diaman (diamane) je 2D forma diamantu, respektive diamantový film. Zajímavou otázkou je už to, zda taková forma uhlíku vůbec může existovat. Diamant není jako grafit, složený z jen slabě vázaných 2D vrstev, ale tvrdost mu dodává právě 3D struktura. Vědce i technology na jednu stranu diamantový film pochopitelně lákal, ale …
více »Pentadiamant – ještě tvrdší a přitom lehký uhlík s podivně kombinovanými vazbami
V diamantu je uhlík vázán k dalším 4 atomům uhlíku, v dalších modifikacích uhlíku tomu ale bývá jinak. V nanotrubičkách či grafenu (a stejně v grafitu, kde vrstvy mezi sebou vážou jen slabé Van der Waalsovy síly) existují vazby mezi třemi atomy uhlíku se střídajícími se dvojnými vazbami, takže i …
více »Diamant jako setrvačník
Simulace překvapivě ukazují, že svazek uhlíkových, respektive diamantových vláken by mohl fungovat jako nečekaně účinný způsob ukládání energie. Ta by se poté uvolnila v mechanické podobě při rozmotání zkroucených nebo smrštění natažených DNT (diamond nanothreads). Využití by tyto systémy mohly najít jak pro pohon implantátů/senzorů v lidském organismu, tak i …
více »Anodu budoucích baterií by mohl tvořit ne grafit ani grafen, ale grafdiyn
Variant uhlíku je opravdu nepřeberně. Anoda běžných Li-Ion baterií je tvořena grafitem. Je možné, že výhodnější vlastnosti by však v této roli mohl mít jiný uhlíkový materiál, síť z modifikace zvané graphdiyne (česky to snad ani žádný ekvivalent ještě nemá, grafdiyn, řekněme). Vedle nejznámějšího grafenu totiž existují i další verze …
více »Temné excitony v uhlíkových nanotrubičkách
Uhlíkové nanotrubičky existují v řadě rozměrů, s průměry nad zhruba nanometr a po délky až v mikrometrech. Jak samotné, tak zejména po úpravě různými dopanty mohou uhlíkové nanotrubičky fungovat jako emitory fotonů, a to včetně jednofotonových vysílačů, které se dají využívat třeba v technologiích kvantové komunikace. V uhlíkových nanotrubičkách se …
více »Třikrát grafen: 2 může být méně než 1
Jak dostat grafen nebo nanotrubičky do vody a má smysl grafenovou fólii tahat? Novinky ze světa uhlíku. Oxid grafenu převede uhlík do vody Na švédské Umea University přišli s technikou umožňující připravit stabilní suspenzi grafenu ve vodě. Metoda by měla být použitelná i pro grafit, aktivní uhlí a další hydrofóbní …
více »Grafen prý nelze zkapalnit, rovnou sublimuje
Samotný grafit taje okolo 3 000 °C, i když některé experimenty udávají vyšší teploty. Na Moskevském fyzikálním a technickém institutu se pokusili vnést do těchto otázek trochu jasno a kromě toho se soustředili také na tání grafenu. Některé výpočty zde vedly k závěru, že grafen se přemění na kapalinu až …
více »Uhlíkem C14 lze datovat i keramiku
Keramika z archeologických nálezů se dnes nejčastěji datuje nepřímo – podle organického materiálu ze stejného naleziště/vrstvy. Druhou možností je datování prostě jen podle stylu, který archeologové dokáží přiřadit některé již známé kultuře. (Poznámka PH: Neexistovaly třeba v minulosti umělecké styly, které používaly záměrnou archaizaci?) Existuje metoda tzv. termoluminiscence, která měří …
více »Rozměrné plochy kvalitního grafenu lze levně pěstovat ze semen
Monokrystal grafenu můžeme rozřezat, kousky pečlivě rozmístit a nechat srůst dalším uhlíkem, čímž vznikne větší fólie. Výroba grafenu v posledních letech výrazně zlevnila na řádově 50 dolarů za kilogram, nicméně takový grafen není příliš kvalitní a pro mnohé aplikace se nehodí. Požadované elektrické vlastnosti levného grafenu narušují různé defekty krystalové …
více »