Z kosmické perspektivy vidíme, že podmínky příhodné pro život v dnešní podobě představují jen prchavou epizodu v daleko větším obraze vesmírné historie. Jen na krátké období v něm panují „ty správné“ teploty umožňující život… Budeme se zabývat otázkou, zda fyzikální zákony umožňují únik do paralelního světa. Viz také: Budoucnost vesmíru …
více »Za kolik antihmoty může běžná hmota? Zbývá něco na temnou?
Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …
více »Kvarky samy o sobě nedokážou vysvětlit spin neutronu
Se spinem neutronu (1/2) je to překvapivě složité. Neutron se skládá ze 3 kvarků (2 kvarky d a 1 kvark u), ty však podle nové studie odpovídají pouze za 25 až 30 % celkového spinu neutronu. Další vliv zde mají gluony, tedy částice silné interakce, které v nukleonech lepí kvarky …
více »Trojúhelníková singularita má vysvětlit velkou hmotnost protonu
Nad daty z urychlovačů částic se údajně podařilo objevit obecné schéma, podle něhož se částice mohou přeměňovat jedna na druhou, a to výměnou kvarků. Právě to označují autoři nové studie jako trojúhelníková singularita. Tento mechanismus má také poskytovat nový pohled na záhadu, která částicovým fyzikům už dlouho vrtá hlavou: Protony, …
více »Interakcí těžkých iontů vytvořili páry elektron-pozitron
Plus potvrzení dvojlomu vakua. Experiment ukázal vznik hmoty (klidové hmotnosti) z kinetické energie – nebo z fotonů, říkat se tomu dá různě (třeba i vznik částic s nenulovou klidovou hmotností z částic s nulovou klidovou hmotností). Na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhavenské národní laboratoři (spadá pod Ministerstvo …
více »Zkusili stlačit protony, nepovedlo se
Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …
více »Supersymetričtí partneři by mohli mít delší dobu života
Supersymetrie je teorie rozšiřující standardní model částic tak, že pro každou částici ve standardním modelu se předpokládá existence supersymetrického partnera. Žádné supersymetrické částice jsme dosud neobjevili, ani v náznaku, takže je otázka, proč o supersymetrii vůbec uvažovat – prostě proto, že standardní model je neúplný, nezahrnuje gravitaci a ani si …
více »Urychlovač částic na čipu rozběhne elektrony až na 94 % rychlosti světla
Do konce letošního roku chtějí autoři výzkumu dosáhnout 1 MeV, aniž by velikost čipu překročila 1 cm. Vědci ze Stanfordu a SLAC National Accelerator Laboratory vytvořili miniaturní urychlovač částic na čipu; přesněji řečeno, elektrony v jejich zařízení urychluje samotný křemíkový čip. Do křemíku jsou vyvrtány dutiny v rozměrech nanometrů, a …
více »Neutrony posvítily na přírodní zlaté drátky Beraního rohu
Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …
více »Co když se velké fyzikální experimenty neuskuteční?
Mám obavy, že nebudu znát odpovědi na otázky, na kterých mi záleží. Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je …
více »