Černé díry se jako možné vysvětlení temné hmoty navrhují již nějakou dobu; do modelů zapadají tím, že se svým okolím interagují (skoro) pouze gravitačně. Černých děr s hmotnostmi hvězd ale prostě není dost, temné hmoty potřebujeme víc (poznámka: samozřejmě ji můžeme přiřadit objektům různého typu). Nová studie počítá s primordiálními …
více »První hvězdy se rozzářily asi 300 milionů let po velkém třesku
Vědci a zkoumali světlo šesti nejvzdálenějších – a tedy nejstarších – známých galaxií. Z jejich vzdálenosti vyplývá, že musely existovat už před více než 13 miliardami let, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Analýza snímků z Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu pak vedla k závěru, že tyto galaxie, …
více »Zachytili nízkofrekvenční gravitační vlny z počátků vesmíru
Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …
více »Nejvzdálenější kvasar ukazuje, že černé díry vznikly a rostly hrozně rychle
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …
více »Objevena nejméně hmotná galaktická černá díra
Jak vznikly supermasivní černé díry v jádrech současných galaxií? Tvořily se už krátce po velké třesku, tzv. přímým kolapsem, nebo postupně? První verzí se myslí přeskočení fáze hvězdy, kdy ke zhroucení hmoty do černé díry došlo už u hustého materiálu raného vesmíru. Druhá varianta by znamenala kolaps hvězdy sice obrovské, …
více »Svět fotonů, tepelná smrt vesmíru a velký třesk
Podle převládající kosmologie vesmír směřuje do stavu tepelné smrti, kdy vychladlá hmota bude po vypaření černých děr nejen rozptýlena, ale dokonce i zanikne a v prázdném prostoru zbudou jen nízkoenergetické fotony. Jak takovou představu skloubit s myšlenkou cyklického vesmíru? Velký třesk přece předpokládá prostředí úplně opačné… Známý fyzik (i když …
více »Obyčejné hmoty je méně, než by mělo
Asi třetina běžné hmoty ve vesmíru chybí, respektive ji neumíme najít. Záhada se (asi) nijak netýká hmoty temné ani temné energie; jde o to, že byly provedeny výpočty odhadující množství hmoty krátce po velkém třesku. Z této hmoty se za miliardy let staly hvězdy/planety/černé díry, dále mezihvězdný prach a plyn. …
více »O kostkách ledu ve sklenici: Trochu překvapivý pohled na entropii
Neměli bychom druhou větu termodynamiky chápat spíše tak, že entropie roste směrem do budoucnosti, ale je „časově symetrická“, tedy roste i do minulosti? Vypadá to velmi divně, pojďme se ale podívat, co se tím myslí. Především, pohybujeme se na úrovni pravděpodobnosti. Ve skutečnosti je možné, že se všechny pomalé částice …
více »V primordiálních černých dírách se temná hmota neskrývá
Primordiální černé díry jsou objekty, které měly vznikat krátce po velkém třesku. Podle některých kosmologických teorií za tehdejších extrémních podmínek stačilo, když se náhodně utvořily větší shluky hmoty a jejich osudem už pak byl gravitační kolaps do černé díry. Pro představu o příslušné škále – dosud se uvádělo, že primordiální …
více »Hvězdy vznikaly již 250 milionů let po velkém třesku
Astronomové využili pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA a dalekohledu ESO/VLT ke zkoumání procesů formování hvězd ve velmi vzdálené galaxii MACS1149-JD1. Podařilo se jim prokázat, že hvězdy v této galaxii začaly vznikat v nečekaně rané fázi vývoje vesmíru, pouhých 250 milionů let po velkém třesku. Sledovaná galaxie je nejvzdálenějším objektem, jaký …
více »