Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci a zkoumali světlo šesti nejvzdálenějších – a tedy nejstarších – známých galaxií. Z jejich vzdálenosti vyplývá, že musely existovat už před více než 13 miliardami let, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Analýza snímků z Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu pak vedla k závěru, že tyto galaxie, jak je my nyní vidíme, jsou staré mezi 200 a 300 miliony let. Z toho pak vyplývá, že první hvězdy a galaxie vznikly nejpozději 250–350 milionů let po velkém třesku, do té doby byl vesmír temný.
Co se týče upřesnění použitých metod. Odhad stáří galaxií byl proveden podle „vodíkového podpisu“, jehož intenzita se mění se stářím galaxie (nejprve roste, v galaxiích starších než miliardu let zase klesá, protože hmotnější hvězdy rychleji spotřebují vodíkové palivo a jsou relativně krátkověké). Tato technika se ovšem častěji používá k datování hvězd v našem bližším sousedství, otázkou je tedy výsledná přesnost. Vzdálenosti galaxií byly odhadnuty z jejich rudého posuvu (odpovídá stáří signálu). Ke zpřesnění těchto dat pak bylo potřeba použít ještě řadu dalších dalekohledů: Atacama Large Millimetre Array (ALMA), Very Large Telescope, dvojici dalekohledů Keck na Havaji a Gemini-South.
Studie už údajně narazila na limity současné techniky a do staršího vesmíru, než jsou asi 4 % jeho současného věku, již nedohlédneme kvůli omezené průhlednosti zemské atmosféry a parametrům Hubbloeva i Spitzerova dalekohledu. Ze studie nicméně dále vyplývá, že chystaný dalekohled Jamese Webba by měl být dostatečně citlivý, aby proces tvorby prvních hvězd a galaxií dokázal zachytit přímo.
Na aktuální studii se podíleli vědci z celé řady institucí: University College London University of Cambridge, Max Planck Institute for Astronomy v Heidelbergu, University of California-Santa Cruz, University of California a University of Texas. Hlavním autorem byl Nicolas Laporte.
N Laporte et al, Probing cosmic dawn: Ages and star formation histories of candidate z ≥ 9 galaxies, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2021). DOI: 10.1093/mnras/stab1239
Zdroj: University College London / Phys.org
