Archiv článků: vesmír

Nová studie popisující osud naší nejbližší sousední galaxie spadá do oboru vzletně nazývaného galaktická archeologie; vývoj galaxie se přitom zkoumá zejména podle jejího chemického složení. Chiaki Kobayashi z University of Hertfordshire a její kolegové došli k závěru, že formování Andromedy bylo dramatičtější než v případě naší Mléčné dráhy. Po počátečním …

Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevili důkazy o přítomnosti nanokrystalů křemene vysoko v atmosféře v oblacích horké exoplanety WASP-17 b. Detekce, která byla možná díky přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) Webbova dalekohledu, představuje první případ pozorování SiO2 v atmosféře exoplanety. Křemenné krystalky mají průměr jen asi 10 nanometrů. Webbův dalekohled …

Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …

Nový systém, vyvinutý v rámci mezinárodní spolupráce pod vedením Northwestern University, automatizuje celý proces vyhledávání nových supernov na noční obloze – v podstatě z tohoto procesu vylučuje člověka. Nejenže se tím rapidně urychluje analýza a klasifikace nových kandidátů na supernovy, ale také se tím vylučuje lidská chyba, uvádí průvodní tisková …

Mezinárodní tým vědců, jehož členem je také astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, identifikoval mladou hvězdokupu v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru naší Galaxie. Vědce překvapilo stáří pozorovaných objektů a poprvé publikovali spektrum centra naší galaxie pořízený vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Tato hvězdokupa, známá …

Nový výzkum ukazuje, že supermasivní černá díra v centru může mít přímý vliv na rozložení chemických látek ve své hostitelské galaxii. Je dobře známo, že aktivní superhmotné černé díry v centrech galaxií mohou způsobit zásadní změny svých hostitelských galaxií tím, že zahřívají a odstraňují mezihvězdný plyn. Kompaktní povaha těchto černých …

Když si vědci prohlédli první snímky nejstarších galaxií vesmíru pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, byli šokováni. Mladé galaxie se zdály být příliš jasné, příliš hmotné a příliš vyvinuté na to, aby vznikly tak brzy po velkém třesku. Tento překvapivý objev dokonce přiměl některé fyziky zpochybnit standardní model kosmologie (poznámka: standardním …

Názory na vznik prstenců Saturnu se různí. Nová série simulací na superpočítačích vysvětluje vznik prstenců masivní srážkou, k níž mělo dojít v době, kdy po Zemi ještě chodili dinosauři. A co nám mohou říci o Saturnu a jeho měsících, jednom z potenciálních míst, kde astrobiologové očekávají mimozemský život? Podle nového …

Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …

Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, jehož vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity, dostal zelenou. Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury (ESA) vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Jedním z nich je QUVIK, projekt vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra, který bude …