Galaxie GN-z11, v jejímž středu objevil Vesmírný dalekohled Jamese Webba nejstarší dosud objevenou černou díru. Kredit: NASA, ESA, P. Oesch (Yale University)

Nejstarší černá díra

Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii.

Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).
Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra s hmotností několika milionů Sluncí existuje již tak brzy ve vesmíru, zpochybňuje podle autorů nové studie naše předpoklady o tom, jak černé díry vznikají a rostou. Astronomové se domnívají, že supermasivní černé díry, které se nacházejí v centrech galaxií, vyrostly do své současné velikosti během miliard let. Velikost této nově objevené černé díry však naznačuje, že se mohou formovat i jiným způsobem: možností je, že se již „narodí velké“, nebo mohou požírat hmotu rychlostí, která je pětkrát vyšší, než se dosud myslelo. Platí-li druhý scénář, nejspíš k tomu mohlo dojít proto, že rané galaxie obsahovaly velké množství plynu, jimž se první černé díry mohly živit.
Hostitelská galaxie GN-z11 je kompaktní galaxie, asi stokrát menší než Mléčná dráha; černá díra pravděpodobně mění celý její vývoj. Jednak spotřebovává plyn a jednak vytváří ultrarychlý vítr, který by mohl velké množství dalšího plynu odfouknout a zastavit proces tvorby nových hvězd. Galaxie by pak pomalu „zahynula“ a černí díra přišla o zdroje hmoty k dalšímu růstu…

Roberto Maiolino et al, A small and vigorous black hole in the early Universe, Nature (2024). DOI: 10.1038/s41586-024-07052-5. www.nature.com/articles/s41586-024-07052-5. On arXiv: DOI: 10.48550/arxiv.2305.12492
Zdroj: University of Cambridge / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Poznámka: Viz také úvahy, zda první černé díry se zrodily z hvězd, nebo jinak (pak by mohly rovnou vznikat větší a nepotřebovaly by tolik času k růstu): Supermasivní černé díry v centrech raných galaxií jsou mnohem hmotnější

Mimozemské planety s životem mohou být ne zelené, ale purpurové

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close