Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně, byla to po několika letech zase jasná kometa, která obohatila naší, zejména večerní oblohu. A vzhledem k poměrně krátké době její pozorovatelnosti se stala častým objektem našich astrofotografů. Na lov této komety, tentokrát se promítající nad slavný Spišský …
více »Astronomové objevili další temné komety a rozdělili jejich populaci na 2 typy
První temná kometa – těleso, které vypadá jako asteroid, ale pohybuje se vesmírem jako kometa – byla spolehlivě zaznamenána před necelými dvěma lety. Brzy poté jich bylo objeveno dalších šest. V nové práci vědci oznamují dalších sedm. Studie dále praví, že temné komety se dělí na dvě odlišné populace: větší, …
více »Hubbleův teleskop našel více černých děr v raném vesmíru
S pomocí Hubbleova kosmického teleskopu (Hubble Space Telescope, HST), což je společný projekt ESA a NASA, nalezl mezinárodní tým vědců z Oddělení astronomie při Stockholmské univerzitě v raném vesmíru mnohem více černých děr, než bylo dosud známo. Nové výsledky mohou pomoci vědcům pochopit, kterak supermasivní černé díry vznikly. Vědci dnes …
více »Rentgenová polarizace odhaluje nová tajemství černých děr
Dramatické změny v polarizaci rentgenového záření pozorované během různých fází vzplanutí systému Swift J1727.8−1613. Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o …
více »Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované
Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …
více »Další studie tvrdí, že černé díry na počátku vesmíru nevznikly z hvězd
Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …
více »Nová studie odhaluje možný původ temné hmoty ve scénáři temného velkého třesku
Temná hmota mohla podle nové studie vzniknout ze samostatného „temného velkého třesku“, k němuž došlo krátce po zrodu vesmíru. V roce 2023 Freese a Winkler navrhli, že temná hmota, na rozdíl od běžné hmoty, mohla vzniknout z odlišné události velkého třesku, která se mohla odehrát několik měsíců po tom „klasickém“. …
více »Jak se vzala voda na Zemi? Meteority a sluneční vítr
Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …
více »Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …
více »Temná hmota by mohla hvězdám zajistit nesmrtelnost
Hvězdy poblíž středu naší galaxie se chovají poněkud podivně. Vysvětlením může být temná hmota. A co by z toho mohlo plynout dále? Vědci se domnívají, že objevil novou třídu hvězd, které by mohly existovat ve vzdálenosti jednoho světelného roku od středu Mléčné dráhy a mohly by fungovat podle neobvyklého mechanismu: …
více »