Archiv článků: vesmír

Astronomové objevili jednu z nejsilnějších erupcí z černé díry, jaká kdy byla zaznamenána. Tato megaexploze před miliardami let může pomoci vysvětlit vznik nápadného obrazce hvězdokup kolem dvou masivních galaxií, které připomínají korálky na šňůrce. Objev byl učiněn v systému SDSS J1531+3414 (dále SDSS J1531), který se nachází 3,8 miliardy světelných …

Náš vesmír je podivně „vyladěn pro život“. Kdybychom změnili nějaké parametry, neexistovaly by vůbec struktury, které známe (hvězdy, planety, chemické prvky…) a tedy ani život, alespoň ne život pozemského typu. Od toho se pak odvíjejí různé úvahy o antropickém principu a multiverzu. „Vedle“ našeho vesmíru mají existovat jiné (nekonečně jiných …

Astrofyzici z University of Central Lancashire (UCLan) zjistili, že planety mají těsně po svém vzniku zploštělé tvary („oblé sféroidy“), a nikoliv kulovité, jak se předpokládalo dosud. Autoři studie použili počítačové simulace k modelování vzniku planet podle teorie diskové nestability, která předpokládá, že protoplanety vznikají v krátkých časových intervalech rozpadem velkých …

Vědci tvrdí, že s pomocí dalekohledu Subaru v kupě galaxií Coma (Vlasy Bereniky) přímo detekovali vlákna kosmické sítě temné hmoty, která se táhnou (mají táhnout) celým vesmírem. Alespoň tedy podle jedné představy existuje temná hmota právě jako síť dlouhých tenkých vláken. Kvůli povaze temné hmoty však mohou být tato vlákna …

Prach v okolí center galaxií významně ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru. Upozornil na to tým fyziků pod vedením Michala Zajačka z Masarykovy univerzity, který zpracovával ultrafialová a rentgenová data ze souboru 58 aktivních galaxií. Astrofyzici, kteří se dlouhodobě zabývají vznikem, strukturou a vývojem vesmíru, využívají explodující hvězdy neboli supernovy …

Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii. Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra …

Fyzikové z MIT měřením rychlosti hvězd v celé galaxii Mléčná dráha zjistili, že hvězdy vzdálenější od galaktického disku se pohybují pomaleji, než se očekávalo, ve srovnání s hvězdami, které jsou blíže středu Galaxie. Tato zjištění přinášejí možnost, že gravitační jádro Mléčné dráhy může být lehčí a obsahovat méně temné hmoty, …

Jak se zde již několikrát psalo, velkých problémem současné astrofyziky a kosmologie jsou rozdílné hodnoty Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Měření pomocí standardních svíček (supernov typu Ia, cefeid) a reliktního záření vedou k odlišným výsledkům. Proto se objevují pokusy najít nějakou další metodu a zjistit, k čemu …

V blízkých („současných“, „dospělých“) galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, celková hmotnost hvězd výrazně převyšuje hmotnost centrální černé díry v poměru přibližně 1 000 : 1. V nově objevených vzdálených („raných“, „mladých“, „starých“) galaxiích však tento podílí klesá na 100 nebo 10 : 1, a dokonce na 1 : 1, …

Keltské svátky Alban Arthuan, Alban Eilir, Alban Hefin a Alban Elved, oslavy Svatojánské noci, slovanské dožínky, Zardanův sloup na Vyšehradě i megalitické stavby či kamenné řady od Skotska po Kounice a snad i dále, perské oslavy Nourúzu, křesťanské vánoce, velikonoce (ano, i ty sem patří), astronomické slunovraty a rovnodennosti a …