Archiv článků: Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Tým vědců využil Vesmírný dalekohled Jamese Webba k rozboru složení Krabí mlhoviny. Mlhovina je pozůstatkem po supernově, nachází se ve vzdálenosti 6 500 světelných let v souhvězdí Býka. Pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infared Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu astronomové shromáždili data, která pomáhají objasnit historii tohoto podivného objektu. …

Uvnitř planety WASP-107 b připomínající vatu (= je „nadýchaná“) se skrývá překvapivě malé množství metanu a velmi těžké jádro. Nová studie založená na datech získaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, představuje první měření hmotnosti jádra exoplanety a pravděpodobně bude základem budoucích studií planetárních atmosfér a povrchů, což je při hledání života …

Mezinárodní tým astronomů s pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba zachytil probíhající srážku dvou galaxií a začínající fúzi jejich centrálních černých děr v době, kdy byl vesmír starý pouhých 740 milionů let. Jedná se o nejvzdálenější detekci splynutí černých děr, první případ, kdy byl tento jev pozorován v tak raném vesmíru. …

Nedávné zprávy o tom, že vesmírný dalekohled Jamese Webba našel známky života na vzdálené exoplanetě, pochopitelně vzbudily velkou pozornost. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by se dala přítomnost dimethylsulfidu, který je na Zemi biologického původu, ověřit. Loni se objevila studie o příslušné biosignatuře v atmosféře K2-18b. …

Na základě nových dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové změřili množství kyslíku v raném vesmíru. Výsledky ukazují, že v galaxiích vzrostlo zastoupení kyslíku v rozmezí cca 500-700 milionů let po velkém třesku a od té doby zůstalo stabilní. Takto (nečekaně) rychlá tvorba těžších prvků podle autorů studie naznačuje, že …

Pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) opět odhalují galaxie hmotnější a vyspělejší, než se pro tak brzkou dobu vesmíru předpokládalo. Nová studie popisuje podrobné pozorování jedné z nejstarších známých galaxií Gz9p3. Označení souvisí s tím, že její má rudý posuv má hodnotu z = 9,3. V Hubbleově vesmírném dalekohledu …

V blízkých („současných“, „dospělých“) galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, celková hmotnost hvězd výrazně převyšuje hmotnost centrální černé díry v poměru přibližně 1 000 : 1. V nově objevených vzdálených („raných“, „mladých“, „starých“) galaxiích však tento podílí klesá na 100 nebo 10 : 1, a dokonce na 1 : 1, …

Mezinárodní tým astronomů využil vesmírný dalekohled Jamese Webba k prvnímu pozorování vody a dalších molekul ve vnitřních oblastech protoplanetárního disku, kde se tvoří kamenné planety. Jde o první výsledky programu eXtreme UV Environments (XUE), který se zaměřuje na charakterizaci disků pro formování planet v oblastech s masivní tvorbou hvězd. Jedná …

Nejnovější snímek z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazuje část hustého středu naší galaxie v dosud nevídaných detailech, včetně dosud neznámých objektů, které astronomy matou. Oblast, kde se tvoří hvězdy, Sagittarius C (Sgr C), se nachází asi 300 světelných let od centrální superhmotné černé díry Mléčné dráhy, Sagittarius A*. Galaktické centrum …

Poměr izotopů uhlíku (12C vs. 13C) v atmosféře exoplanety umožňuje vědcům odvodit vzdálenost, ve které exoplaneta obíhá kolem své hvězdy. Až dosud dokázali astronomové rozlišit ale pouze tyto dva izotopy, a to v molekule oxidu uhelnatého. Nový výzkum zvládl rozlišit i dva izotopy dusíku (14N vs. 15N) v molekule amoniaku. …