Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na základě nových dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové změřili množství kyslíku v raném vesmíru. Výsledky ukazují, že v galaxiích vzrostlo zastoupení kyslíku v rozmezí cca 500-700 milionů let po velkém třesku a od té doby zůstalo stabilní. Takto (nečekaně) rychlá tvorba těžších prvků podle autorů studie naznačuje, že ingredience nezbytné pro život byly k dispozici dříve, než se dosud předpokládalo.
V raném vesmíru, krátce po velkém třesku, existovaly téměř jen vodík, helium a lithium. Těžší prvky se následně vytvořily v důsledku jaderné fúze ve hvězdách a plošně se rozptýlily především v důsledku událostí, jako jsou výbuchy supernov.
Tým, který vedl Kimihiko Nakajima z japonské Národní astronomické observatoře, využil data Webbova dalekohledu k měření obsahu kyslíku ve 138 galaxiích z prvních 2 miliard let existence vesmíru. Vědci přitom zjistili, že většina galaxií měla podobné zastoupení kyslíku jako ty současné. Ale ze sedmi nejstarších galaxií ve vzorku, tedy těch, které existovaly v době, kdy byl vesmír starý pouze 500-700 milionů let, mělo šest z obsah zhruba poloviční.
Kimihiko Nakajima et al, JWST Census for the Mass-Metallicity Star-Formation Relations at z=4-10 with the Self-Consistent Flux Calibration and the Proper Metallicity Calibrators, arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2301.12825 10.3847/1538-4365/acd556
Zdroj: National Astronomical Observatory of Japan / Phys.org
