Archiv článků: Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Mezinárodní tým astronomů využil vesmírný dalekohled Jamese Webba k prvnímu pozorování vody a dalších molekul ve vnitřních oblastech protoplanetárního disku, kde se tvoří kamenné planety. Jde o první výsledky programu eXtreme UV Environments (XUE), který se zaměřuje na charakterizaci disků pro formování planet v oblastech s masivní tvorbou hvězd. Jedná …

Nejnovější snímek z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazuje část hustého středu naší galaxie v dosud nevídaných detailech, včetně dosud neznámých objektů, které astronomy matou. Oblast, kde se tvoří hvězdy, Sagittarius C (Sgr C), se nachází asi 300 světelných let od centrální superhmotné černé díry Mléčné dráhy, Sagittarius A*. Galaktické centrum …

Poměr izotopů uhlíku (12C vs. 13C) v atmosféře exoplanety umožňuje vědcům odvodit vzdálenost, ve které exoplaneta obíhá kolem své hvězdy. Až dosud dokázali astronomové rozlišit ale pouze tyto dva izotopy, a to v molekule oxidu uhelnatého. Nový výzkum zvládl rozlišit i dva izotopy dusíku (14N vs. 15N) v molekule amoniaku. …

Astronomové objevili pomocí dalekohledů NASA dosud nejvzdálenější černou díru sledovanou v rentgenovém spektru. Nachází v raném stádiu růstu, které dosud nebylo pozorováno, a její hmotnost je podobná hmotnosti hostitelské galaxie. Kombinací dat z rentgenové observatoře Chandra a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se týmu podařilo nalézt charakteristický znak rostoucí černé díry …

Na Jupiteru známe výrazné atmosférické jevy, asi nejpopulárnější z nich je Velká rudá skvrna. To ale neznamená, že atmosféru Jupiteru máme zmapovanou nějak detailně – nakonec se neustále mění. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní odhalil např. dosud neznámý vysokorychlostní proud, který se řítí nad rovníkem planety. I když tento tryskající …

Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevili důkazy o přítomnosti nanokrystalů křemene vysoko v atmosféře v oblacích horké exoplanety WASP-17 b. Detekce, která byla možná díky přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) Webbova dalekohledu, představuje první případ pozorování SiO2 v atmosféře exoplanety. Křemenné krystalky mají průměr jen asi 10 nanometrů. Webbův dalekohled …

Mezinárodní tým vědců, jehož členem je také astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, identifikoval mladou hvězdokupu v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru naší Galaxie. Vědce překvapilo stáří pozorovaných objektů a poprvé publikovali spektrum centra naší galaxie pořízený vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Tato hvězdokupa, známá …

Průzkum Kansaské univerzity založený na datech z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhalil, že aktivní galaktická jádra (supermasivní a aktuálně rostoucí/aktivní černé díry, AGN) jsou vzácnější, než astronomové dříve předpokládali. Aktivní galaktická jádra se vyznačují silnými výtrysky, které aktivně nasávají plyny a vykazují svítivost, jež u typických obřích černých děr v …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba navázal na pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu, který objevil dosud vůbec nejvzdálenější známou hvězdu. Pozorujeme ji během první miliardy let po velkém třesku. Přístroj NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu nyní odhalil, že se jedná o hmotnou hvězdu typu B, která je více než dvakrát žhavější než …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba v raném vesmíru poprvé pozoroval chemickou signaturu prachových zrn bohatých na uhlík. V novějším vesmíru podobné signatury považujeme za odpovídající docela složitým molekulám, např. polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Jenže pozorovaná část vesmíru je stará sotva miliardu let od velkého třesku a nepovažuje se za pravděpodobné, že by …