Archiv článků: víno

Římské víno mohlo být chutné

Z moderního vědeckého pohledu je víno, které pili starověcí Římané, často považováno za špatně vyrobený nápoj nevalné a nekonzistentní chuti. Tvrdí se, že římští vinaři museli maskovat nedostatky svých produktů přidáváním koření, bylin a dalších přísad do čerstvě vylisované hroznové šťávy. Nová studie hliněných nádob používaných při kvašení vína – …

více »

V pohřební urně z římské doby našli nejstarší víno

Hispana, Senicio a další čtyři „obyvatelé“ (dva muži a dvě ženy, jejich jména neznáme) hrobky z římské doby ve města Carmona v jihozápadním Španělsku nemohli tušit, že to, co pro ně bylo pohřebním rituálem, bude nakonec o 2000 let později zajímavé ze zcela jiného důvodu. V rámci příslušného rituálu byly …

více »

Vinná réva se začala pěstovat i kvůli jídlu

Dlouho jsme si mysleli, že vinná réva byla domestikována za účelem výroby kvašeného nápoje a teprve dodatečně se vyšlechtily i odrůdy, které šlo rovnou jíst. Prý to ale není pravda, praví nový výzkum. Vědci pro rozsáhlou analýzu využili genetické údaje z přibližně 3500 kultivovaných a planě rostoucích odrůd vinné révy …

více »

Proč sekt pění jinak než sodovka? A co pivo?

Šumivé nápoje se od sebe liší, a to i v tom, co je spojuje. V šumivém vínu (šampaňské/sekt, ale i prosecco) vytvářejí bublinky stabilní řetězec, stoupají v řadě nad sebou. U jiných sycených nápojů se mnoho bublinek odklání do stran, takže jich na hladině vidíme mnohem víc najednou. Řetězce nejsou …

více »

Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice

Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …

více »

UV otisk má bránit falšování vína

Pančování vína stejně jako uvádění nesprávného místa geografického původu přináší vinařům mnohamilionové ztráty. V současnosti přitom neexistuje jasná metoda, jak tyto problémy, které jsou i v českém prostředí běžné, rychle a účinně odhalovat. To se snaží změnit vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomoci metody tzv. UV otisku …

více »

Vinné révě při nedostatku vody pomohou půdní houby

Lékem na nedostatek vody ve vinicích v době klimatické změny mohou být půdní houby. Vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici ve spolupráci se zahraničními kolegy zjistili, že výrazně přispívají ke zmírnění vodního stresu a navíc dodávají rostlině minerální látky z půdy jako je fosfor nebo stopové prvky. Tyto houby …

více »

V Lednici vyšlechtili nové stolní odrůdy vína

Odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vyšlechtili dvě nové stolní odrůdy révy vinné. Jmenují se Diadém a Ulrika a obě se vyznačují velmi raným dozráváním hroznů a vyšší odolností vůči houbovým chorobám. Šlechtění obou odrůd začalo před 20 lety. Stolní odrůdy oproti moštovým nejsou určeny k výrobě vína, …

více »

Vinaři se snaží zkrotit oxid uhličitý a zpětně jej využít

Plyn, který samovolně vzniká v každém provozu, vinaři dosud paradoxně nakupují. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci se společností M-ex Production s.r.o. přišli s novou unikátní technologií, která umožňuje jímání kvasných plynů, zejména oxidu uhličitého. Ten se uvolňuje samovolně při fermentaci, tedy kvašení. Může být přitom nebezpečný, protože …

více »

Na intuici a chuť znalců vína raději nespoléhat

Kdy jsou předpovědi expertů přesnější než jednoduché algoritmy? Skoro nikdy. Paul Meehl z Minnesotské univerzity otestoval úspěšnost expertů v celé řadě oborů z hlediska jejich schopnosti předvídat na základě svých odborných znalostí, „intuice“ / „zkušenosti“. Ukázalo se, že většinu expertů dokázaly překonat jednoduché algoritmy. Na základě průměrných známek na nižším …

více »