Pixabay License. Volné pro komerční užití

Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice

Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu?

Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská Kréta).
Závěry jsou založeny na analýze 100 genomů. Díky nedávným pokrokům při vyhodnocování souborů starých genetických dat ze podařilo získat rozsáhlá data i z Egeidy, kde klima jinak zachování DNA příliš nepřeje. Pro mykénskou vesnici ze 16. století př. n. l. bylo pak dokonce možné rekonstruovat příbuzenské vztahy obyvatel domu – vůbec první takto rekonstruovaný „rodokmen“ pro celé starověké Středomoří.
Výsledkem je zjištění, že někteří ze synů zřejmě žili ve vesnici svých rodičů i v dospělosti. Jejich děti byly pohřbeny pod nádvořím usedlosti. Jedna z manželek, která se do domu provdala, přivedla do rodiny svou sestru, neboť její dítě bylo rovněž pohřbeno ve stejném hrobě. Další zjištění však bylo zcela nečekané: na Krétě a dalších řeckých ostrovech, stejně jako na pevnině, bylo před cca 4 000 lety zcela běžné vzít si bratrance – klasického, tj. z prvního kolene. Což je rozhodně unikátní, není známo, že by se to tak běžně praktikovalo v jiných kulturách.
Jak to vysvětlit? Archeolog Philipp Stockhammer, jeden z hlavních autorů studie, spekuluje, že by cílem mohlo být zabránit dalšímu dělení půdy. Zajištění co největší kontinuity rodu na jednom místě by rovněž mohlo být důležité pro pěstování oliv a vinné révy.

Eirini Skourtanioti, Ancient DNA reveals admixture history and endogamy in the prehistoric Aegean, Nature Ecology & Evolution (2023). DOI: 10.1038/s41559-022-01952-3. www.nature.com/articles/s41559-022-01952-3
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org

Poznámky PH:
Snaha neštěpit půdu samozřejmě vyvolávala mnohé jevy: vše mohlo připadat prvorozencům (evropský středověk), bratři sdíleli jedinou ženu (polyandrie – Tibet). Smysl dává i to, že při pěstování víceletých plodin budou lidé ochotni investovat do práce tím víc, čím příbuznější jim budou ti, kdo pak vinice a sady zdědí. U obilí by to mohlo fungovat jinak. Samozřejmě i jinde lidé investovali do projektů s dlouhodobou návratností; třeba stavba rozsáhlých zavlažovacích systémů ale mohla být spojena s centrální mocí, tu v době mykénské a mínojské můžeme v Egeidě předpokládat jen v omezené míře (a ve starším období ještě méně).
Za pozornost by snad stálo zkoumat, co se dělo v dalších společnostech s významnou rolí víceletých plodin (palmy, Polynésie a jinde). Byla i tam větší míra příbuzenských sňatků?
Za další, nebylo ale hlavní pěstovanou plodinou Egeidy doby bronzové stejně přece jen obilí? (Byl obchod tak rozvinutý, efektivní a spolehlivý, že by se už tehdy dalo specializovat a obilniny dovážet?)

Supravodivost grafenu lze zapínat elektrickým pulzem

Fyzikové z MITu zkoumali grafen v podobě oblíbené dvojvrstvy s pootočením o magický úhel 1,1°. …

One comment

  1. V jakém časovém rozsahu se příbuzenské sňatky konaly? Nepředcházely zániku těchto civilizací? Nekonal se eugenický výběr podařených a nepodařených potomků?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close