Virus opičích neštovic se snaží lidský organismus oklamat tím, že na svoji RNA přidává čepičku. Vědci z ÚOCHB AV ČR rozluštili strukturu bílkoviny metyltransferázy z viru opičích neštovic. Právě díky ní vir uniká lidské imunitě a přenáší nemoc. Na základě tohoto objevu pak připravili látky, které dokážou funkci metyltransferázy zablokovat. Výsledky výzkumu …
více »
Asi nejvhodnějším příkladem přírodního rizika, které by nikoho přímo nezabilo, způsobilo by však obrovské celoplanetární poruchy vedoucí k velkému počtu nepřímých obětí, je možnost katastrofické geomagnetické bouře způsobené výronem koronální hmoty. Koróna je vrstvou atmosféry Slunce, nejvzdálenější od středu (bez speciálních pomůcek ji lze vidět pouze během úplného zatmění slunce), …
více »
Více než deset milionů sekvencí koronaviru SARS-CoV-2 musel prozkoumat mezinárodní tým vědců, aby našel univerzální slabiny koronavirů, které se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant. Analýzou vzorků od pacientů se pak podařilo odhalit vzácné protilátky, které blokují všechny dosud známé varianty SARS-CoV-2, ale i ostatní lidské koronaviry, a …
více »
Asi 1 % světové populace je nositelem genetické mutace Δ32 genu, kódujícího CCR5 protein. Homozygoti jsou přirozeně rezistentní vůči HIV. Léčba pacienta s infekcí HIV zásadně mění trajektorii původně jednoznačně smrtelné nemoci, která je léčbou transformována do typicky chronické choroby, vyvíjející se několik desítek let. Léčebné režimy zachraňují miliony infikovaných …
více »
Lék s označením BAZE-X1 je primárně určen pacientům s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi. Za jeho objevem stojí trojice vědců z Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV – Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek. Díky spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a společností Oxygen …
více »
Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …
více »
A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …
více »
Podobný objev se dá přirovnat k nalezení hroudy zlata. Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR díky genomickým analýzám odhalily u divoké myši z Tanzanie infekci vyvolanou hned dvěma liniemi viru mafiga. Tento nedávno objevený virus patří mezi mammarenaviry, z nichž některé se můžou přenášet ze zvířat na člověka – …
více »
Přehled studií (metastudie) o vlivu onemocnění COVID-19 na čichový systém člověka vede k otázce, zda ztráta čichu spojená s infekcí koronavirem nemůže zvýšit riziko vzniku demence v pozdějším věku. Ztrátu nebo změnu čichu zmiňuje většina z těch, kdo prodělali COVID-19 jinak než bezpříznakově. Většině z nich se čich zase vrátí, …
více »
Genetickou úpravou běžného viru herpes simplex dokázali vědci získat zbraň fungující hned proti několika typům pokročilých nádorů: kůže, jícnu, hlavy a krku. První výsledky prezentované na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii (European Society for Medical Oncology, ESMO) naznačují, že tyto viry by mohly nabídnout naději některým pacientům, u kterých …
více »
Sciencemag.cz
