Archiv článků: voda

Poslední léta se značně trápíme vedrem. Drtivá většina z čtenářů Sciencemagu ovšem žije v mírném pásu. Starověké (a další) civilizace ze subtropů na tom byly ještě mnohem hůře. Často se nešlo chladit vodou, protože do domů nebyla zavedena. Nepřekvapivě scházela klimatizace. Jaké techniky/technologie se zde volily, aby se v takovém …

Země má železné jádro obklopené pláštěm z křemičitanů a oceány na svém povrchu. Tento jednoduchý model planety se dodnes používá i pro zkoumání exoplanet. Teprve v posledních letech jsme si začali uvědomovat, že planety jsou složitější. Většina dnes známých exoplanet se nachází v blízkosti své hvězdy. To znamená, že jde …

V minulém týdnu prošla napříč českými médii informace o tom, že hlubiny Marsu jsou (mají být) plné vody. Pomocí měření seismické aktivity našli geofyzici důkazy o existenci velkého podzemního rezervoáru kapalné vody – takového množství, které by mohlo naplnit oceány na povrchu planety a pokrýt celý její povrch do průměrné …

Nový výzkum ukazuje, jak přítomnost vnějšího magnetického pole mění reakční mechanismus elektrokatalytické reakce, rozkladu vody za vzniku kyslíku. Elektrické a magnetické jevy jsou spolu propojeny, respektive mají společný základ. Jeden z nejnovějších magnetoelektrických efektů se nyní zkoumá v elektrochemii, kde se přímý vliv vnějšího magnetického pole na zvýšení kinetiky elektrochemických …

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kovové minerály na dně hlubokého oceánu produkují kyslík. Velmi překvapivý objev zpochybňuje dlouholetý předpoklad, podle něhož kyslík na Zemi vytvářejí v podstatnější míře pouze fotosyntetizující organismy. Nový objev ukazuje, že by mohl existovat i jiný způsob. Zdá se, že kyslík může být produkován i na …

Vědci z Cornellovy univerzity poskytli jednoduché a komplexní vysvětlení jasných radarových odrazů, které byly původně interpretovány jako kapalná voda pod ledovou čepičkou na jižním pólu Marsu. Nové simulace ukazují, že malé změny ve vrstvách vodního ledu – příliš jemné na to, aby je pozemní radarové přístroje dokázaly rozlišit – mohou …

Data z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazují, že exoplaneta LHS 1140 b ležící v obyvatelné zóně pravděpodobně není minineptun, tedy planeta složená převážně z plynu a s hustou atmosférou bohatou na vodík. Planeta, která se nachází ve vzdálenosti asi 48 světelných let v souhvězdí Ceta, se proto ukazuje jako jeden …

Život na Zemi používá jako rozpouštědlo vodu. Lze předpokládat, že kapalinu bude vyžadovat i život jiného typu, například křemíkový. Proč? Kapalina rozpouští různé molekuly, což organismům umožňuje přístup k celé řadě sloučenin. Kapalina usnadňuje také míchání a vzájemné působení složitých molekul. Pozemský život není možný bez vody, a protože voda …

H4O 2+, co že to má být? Bratranec H3O+. Aquodium. Vědci z moskevského Skoltechu a jejich čínští kolegové určili podmínky, které umožňují existenci velmi zvláštního iontu. Nazvali ho aquodium a lze si ho představit jako obyčejnou neutrální molekulu vody, ke které jsou přilepeny dva další protony, tedy souhrnně H4O 2+. …

A co to znamená pro chlazení strojů včetně jaderných reaktorů. Když na rozpálenou pánev stříknete několik kapek vody, voda zasyčí a kapky se budou jakoby kutálet a vznášet nad hladinou. Teplota, při které k tomuto jevu (Leidenfrostův efekt) dochází, musí být ale o dost vyšší než bod varu vody – …