Archiv článků: vodík

K tomu trochu grafenu a iridia. Skladování vodíku je v současnosti nákladné: buď se musí uchovávat v tlakových nádržích o tlaku až 70 MPa (cca 700násobek atmosférického tlaku), nebo zkapalnit, což znamená ochladit plyn na -253 °C. To samozřejmě využívání vodíku v roli paliva značně limituje. Tým vedený Andreasem Stierlem …

V periodické soustavě prvků je přes padesát kovů, a když třeba vždy z pěti vybraných vytvoříte slitinu, máte najednou celý vesmír naprosto neprobádaných materiálů… Mezi šesti návrhy, které uspěly v 8. výzvě Evropské zájmové skupiny pro spolupráci s Japonskem (EIG Concert Japan) na téma Udržitelná vodíková technologie jako dostupná a …

Astronomové identifikovali dosud největší strukturu v Mléčné dráze. Ačkoliv vodík představuje nejrozšířenější prvek ve vesmíru, detekovat oblaka plynného vodíku v mezihvězdném prostředí je dosud docela problém. Mezinárodní tým vedený astronomy z Max Planck Institute of Astronomy nedávno zaznamenal v naší galaxii mohutné vlákno atomárního vodíkového plynu. Tato struktura, pojmenovaná Maggie, …

Vědci z Bonnské univerzity představili metodu, která umožňuje přesně zavádět těžký vodík (deuterium) do řady různých molekul. Takto získané deuterované sloučeniny jsou stabilnější vůči rozkladu některými enzymy. Léky vyrobené touto metodou mohou být účinné déle, pak by je tedy šlo užívat v nižších dávkách. Studie byla publikována v Angewandte Chemie. …

Amoniak by mohl fungovat jako budoucí zdroj energie, respektive její zásobník. Tato myšlenka může mít řadu motivací i podob. V první řadě by se v podobě čpavku dal snadněji přepravovat a skladovat vodík (amoniak kupodivu obsahuje více energie než vodík o stejném objemu; lze si to představit tak, že energie …

Případné kolonie ve vesmíru mohou být primárně výzkumné a těžební stanice, nebo skutečná města. Ta budou v první fázi zřejmě věnovat hlavní úsilí o vybudování maximální soběstačnosti, teprve později začnou produkovat i něco na vývoz. Mikhail Shubov z University of Massachusetts v Lowellu navrhuje, že Mars by se mohl stát …

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

Společnost Honeywell (NYSE:HON) vyvíjí novou technologii pro lehké drony, která ztrojnásobí jejich dolet při nižší míře zapojení operátora do průběhu letu. Zatímco běžné drony této třídy používají baterie a rádiové spojení vyžadující přímou viditelnost, drony vybavené technologií Beyond Visual Line of Sight (BVLOS) od společnosti Honeywell doletí dále, unese těžší …

Zapálení (ignition, zážeh) je klíčový proces, který zesiluje energetický výkon jaderné fúze a spouští vlastní řetězovou reakci. Zdá se, že nový experiment poprvé zvládl zapálení v zařízení NIF (National Ignition Facility) v americké Lawrence Livermore National Laboratory, kde se tak podařilo obnovit extrémní teploty a tlaky, které panují v nitru …

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …