Bitva u řeky Tollense (severovýchodní Německa, spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla na svou dobu obrovským střetem. Kolem roku 1250 př. n. l. se zde utkalo asi 2 000 bojovníků a archeologové prozkoumali ostatky více než 150 jedinců, kteří zde zahynuli (nebo ještě vyšší čísla, Wikipedia.cz, viz odkaz níže, uvádí 5 …
více »Projekt LasApp podpoří nejmodernější lasery
Obranné protidronové laserové systémy použitelné i pro ochranu kritických infrastruktur v městském prostředí… Laser Bivoj pravidelně generuje energii 145 joulů (J) v pulzu trvajícím 10 nanosekund (ns) při opakovací frekvenci 10 hertzů (Hz) na vlnové délce 1030 nanometrů (nm). To nejen stále představuje světový rekord… Efektivně podpořit lasery, a tím …
více »Voják řídí robotického psa pouhou myšlenkou
Hned několik technologií půvabně zkombinovaných dohromady. Který z kultovních vědecko-fantastických filmů na toto téma se nakonec ukáže být nejblíže realitě? Australští vědci spolupracující s vojenským sektorem popsali v Applied Nano Materials techniku, kdy člověk naváděl pozemního robota pouze prostřednictvím senzorů EEG a čoček Microsoft HoloLens, a to vše v polních …
více »Future Forces Forum: Umělá inteligence analyzuje palbu
Ukázka vzorků bodných zbraní pro testování ochranných oděvů proti probodnutí. Šestinohé kráčející roboty Lily a SCARAB II. Umělá inteligence ve službách zdravotnických, bezpečnostních a vojenských institucí veřejného sektoru. Tak by se dala krátce popsat prezentace Fakulty elektrotechnické a Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT na mezinárodní výstavě Future Forces Forum. Událost, která …
více »Jak Sparťané a Athéňané obléhali města
První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …
více »Starořecká bitva: hoplíti proti hoplítům
Během peloponnéské války byla střetnutí velkých hoplítských armád výrazně méně častá než během válek 4. století, zčásti proto, že Athéňané nikdy nezpochybnili převahu Peloponnésanů na souši. Řekové se obvykle nepouštěli do bitvy, pokud byl nepřítel početně silnější o více než polovinu. Zato ve 4. století se opakovaně střetávali občané dvou …
více »Válečné vozy Sumerů asi tahali kříženci domácích a divokých oslů
Slavná sumerská Standarta z Uru, aktuálně umístěná v Londýnském muzeu, znázorňuje vojenské využití zvířat neznámého druhu. Ta zde táhnou bojové čtyřkolové vozy, a to nejen na bojiště (jako v Iliadě, kde ale bojovníci před samotným soubojem většinou z vozu sestupovali a bojovali pěšky), ale zřejmě i přímo v bitvě. Na …
více »Co pohánělo rozvoj vojenských technologií
Peter Turchin ze Complexity Science Hub Vienna a další výzkumníci z různých oborů hledali odpověď na otázku, co bylo v průběhu světových dějin hnací silou vývoje nových zbraní, válečných strojů a dalších vojenských technik. Podle jejich studie publikované v PLOS ONE měly na vývoj vojenské techniky nejsilnější vliv velikost světové …
více »Bylo Labe římským strategickým cílem?
Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi …
více »Kdo vymyslel husitskou vozovou hradbu?
K uplatnění bojových vozů a vozové hradby v pozdně středověkém válečnictví by zřejmě došlo i bez husitů… Poslední fáze bitvy /u Grünwaldu/ se odehrála u řádového ležení opevněného vozovou hradbou. Tato zkušenost byla podle některých historiků určující pro Jana Žižku, jenž zde mohl získat inspiraci pro svou oblíbenou a účinnou …
více »