Zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Válečné vozy Sumerů asi tahali kříženci domácích a divokých oslů

Slavná sumerská Standarta z Uru, aktuálně umístěná v Londýnském muzeu, znázorňuje vojenské využití zvířat neznámého druhu. Ta zde táhnou bojové čtyřkolové vozy, a to nejen na bojiště (jako v Iliadě, kde ale bojovníci před samotným soubojem většinou z vozu sestupovali a bojovali pěšky), ale zřejmě i přímo v bitvě. Na obrázku (viz výše) to vypadá, že zvířata i přímo dupou po mrtvých nepřátelích.
Domestikovaný kůň se v oblasti Mezopotámie objevil někdy kolem r. 2000 př. n. l., Standarta z Uru je ovšem o více než půl tisíciletí starší. Klínopisné záznamy ze sumerského období označují příslušné zvíře jako „kunga“ a zdůrazňují jeho vysokou hodnotu. Co ale přesně kunga byla zač, to je už dlouho předmětem sporů.
Tým paleogenetiků z Ústavu Jacquese Monoda (CNRS/Université de Paris) se tuto otázku pokusil zodpovědět pomocí studia genomů pozůstatků koňovitých zvířat z pohřebního komplexu Umm el-Marra (severní Sýrie). Tento nález je datován do doby asi 2500 př. n. l., čili je nejspíš jen o něco mladší než Standarta z Uru. Zvířata, pohřbená v oddělených hrobech, odpovídají nejspíš právě kungům.
Ačkoliv genomy těchto zvířat byly degradovány, stále se daly porovnat s genomy koní, domácích i divokých oslů. Syrský divoký osel byl vyhuben na počátku 20. století, nicméně z pozůstatků posledních zvířat se podařilo získat genetikou informaci. Autoři studie použili také genom divokého osla ze známého maloasijského naleziště Göbekli Tepe (stáří asi 9000 př. n. l.).
Závěr zní, že kunga byl křížencem domácího a (samce) divokého osla. Tato zvířata byla obvykle sterilní (viz mezkové, muly…), takže samce divokého osla bylo třeba odchytávat opakovaně. To mají znázorňovat ještě i reliéfy z pozdější doby (z asyrské metropole Ninive).
V oblasti Mezopotámie žili i divocí koně, ale Sumerové dávali přednost hybridům, kteří byli silnější a rychlejší než domácí osli (i než koně), ale zase lépe ovladatelní než osli divocí (hemioni). Nicméně domácí kůň, původem z černomořských či středoasijských stepí, nakonec kungy nahradil. Nejspíš hlavně kvůli tomu, že se dal chovat v zajetí „přímo“ (jako jediný druh).

E. Andrew Bennett et al, The genetic identity of the earliest human-made hybrid animals, the kungas of Syro-Mesopotamia, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abm0218. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abm0218
Zdroj: CNRS/Phys.org

Poznámka: k anglické terminologii původního textu, ass vs. donkey: má jít cca o synonyma, s tím, že divoký osel se ale jen zřídka označuje jako donkey. Hemione je (divoký) osel asijský (Equus hemionus), domácí osel je zřejmě domestikovaný osel africký, proto šlo o různé druhy ve smyslu problematické plodnosti potomků (není to jako pes-vlk).

Navrhli výrobu nanodiamantů i jinak než výbuchem

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close