Zářením černých děr se zde nemyslí Hawkinogovo záření, ale výtrysky z jádra galaxie, které jsou obecně důsledkem zdejšího extrémního prostředí, provázejí pád hmoty do centrální obří černé díry. Kolem aktivního galaktického jádra proto samozřejmě panují podmínky pro život pozemského typu vysloveně nepřátelské. Vědci z Dartmouthské a Exeterské univerzity ale nyní …
více »Nejstarší dinosauři mohli vzniknout v Amazonii
Zpočátku byli raní dinosauři ve fosilním záznamu méně početní než jiní plazi. První dinosauři byli navíc i relativně malí. Pozůstatky nejstarších dinosaurů se mohou nacházet v Amazonii a dalších rovníkových oblastech Jižní Ameriky a Afriky, naznačuje nová studie vedená vědci z University College London. V současnosti nejstarší známé dinosauří fosilie …
více »Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu
Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 …
více »Velké vymírání v devonu mohly spustit kořeny stromů
Nová analýza tvrdí, že vznik prvních stromů s kořeny v devonu pravděpodobně vedl k tomu, že do oceánů se dostalo množství živin. To způsobilo masivní růst řas, které pak vyčerpaly kyslík v oceánech a spustily masové vymírání. V devonu skutečně poprvé vyšší (cévnaté) rostliny dosáhly velikosti a formy stromů. Ve …
více »Kráter Nadir u Afriky pochází ze stejné doby jako dopad asteroidu, který vyhubil dinosaury
Dno pozemských oceánů je možná méně prozkoumané než povrch Marsu. Když teď vědci mapovali mořské dno a dávné sedimenty pod ním, objevili něco, co vypadá jako kráter po dopadu asteroidu. Zajímavé je, že kráter, pojmenovaný Nadir podle nedaleké západoafrické sopky Nadir Seamount, je stejně starý jako ten Chicxulubu, který spojujeme …
více »Velká revoluce v triasu
Po velkém vymírání na konci permu došlo v triasu k obrovské explozi života. Ta přitom neměla podobu jen zaplnění uvolněných nik, ale i prudkých závodů ve zbrojení, po kterých se živočichové stali rychlejšími i chytřejšími. Alespoň dle nové studie. Oproti permu se objevila u předků savců a některých dinosaurů teplokrevnost. …
více »Vláda dinosaurů povstala z mrazu
I když se druhohory někdy označují jako věk dinosaurů, pro trias to rozhodně neplatí. Tehdy na souši dominovali therapsidi, dinosaurů existovalo mnohem méně druhů. Při vymírání na konci triasu ale z therapsidů zůstalo de facto jen pár menších druhů (jejichž potomky jsou pak savci), větší vymřeli a jejich místo zaujali …
více »Hadi málem nepřežili křídové vymírání
Všechny druhy v současnosti žijících hadů se vyvinuly z několika málo druhů, které přežily vymírání na konci křídy. Jinak řečeno, nechybělo mnoho, a hadi by tehdy vymřeli podobně jako (neptačí) dinosauři. Nová rekonstrukce evoluce hadů je založena jak na fosilních nálezech, tak i na genetické analýze současných hadů. Dnes jich …
více »Odkud přilétl asteroid, který vyhubil dinosaury?
I když je to stále předmětem sporů, převládající výklad konce dinosaurů pokládá za hlavní příčinu katastrofu, po které zůstal kráter Chicxulub. Dopad tělesa, k němuž došlo asi před 66 miliony let, po sobě na poloostrově Yucatan zanechal jizvu širokou 145 kilometrů. Průměr samotného asteroidu odhadujeme asi na 10 km. Co …
více »Geologický cyklus může mít 27,5 milionu let
Jsou hlavní geologické událostí, včetně mohutných sopečných erupcí (a s nimi souvisejících velkých vymírání) v čase rozptýleny spíše náhodně, nebo zde najdeme nějaký vzor? Na již dlouho diskutovanou otázku se názory různí, stejně jako na délku případného cyklu (cca mezi 26 a 36 miliony let). V poslední době ale došlo …
více »