Archiv článků: výživa

Víme, že medvěd má rád med a panda bambus. Platí to ale pro medvědovité obecně, ba lze říct, že mnoho druhů o maso/bílkoviny moc nestojí. Vyplývá z toho pak i to, že mnohé druhy medvědovitých by se v zoologických zahradách mohly krmit jinak a zvířata by pak zřejmě v průměru …

Studie zkoumající, jak konzumace mléčných výrobků ovlivňuje riziko vzniku rakoviny, vedly prozatím k celkem rozporuplným závěrům. Mléčné výrobky jsou spojené s nižším rizikem rakoviny tlustého střeva a konečníku a vyšším rizikem rakoviny prostaty, výzkumy ale nezjistily žádnou jasnou souvislost s rakovinou prsu nebo jinými typy rakoviny. Tyto studie však byly …

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …

S kvalitním olivovým olejem je to složité. Velkému množství lidí nechutná, protože má nahořklou až štiplavou pachuť po fenolu. Pokládá se za zdravý, protože je součástí tradiční středomořské stravy, a ta zase (asi) nějak souvisí s dlouhověkostí. Čistě z hlediska složení mastných kyselin na tom ovšem olivový olej kdovíjak skvěle …

Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nejsou příliš časté. Plodinou budoucnosti se zřejmě stane cizrna známá například z Asie. Její výhodou je vysoká a kvalitní nutriční hodnota. Jde navíc o plodinu, která se …

Methionin je esenciální aminokyselinou, takže nějaký jíst musíme. Jenže se zdá, že čím méně, tím lépe, alespoň za určitých okolností. Problém je, že methionu se těžko vyhýbat, je obsažen v produktech živočišného původu, ale třeba i v semenech, obilninách apod. Thomas W. Gettys z Pennington Biomedical Research Center uvádí, že …

V české krajině chybí zinek a selen, což se následně projevuje v potravinovém řetězci. Oba prvky mají přitom pozitivní dopad na imunitu, jejich význam tak v době pandemie COVID-19 roste. Díky novému projektu budou vědci testovat kvetoucí směsi složené z jetelovin, trav a bylin s ohledem na jejich nektarodárnost. Testovat …

Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry. Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. …

Kultury pacifického pobřeží Severní Ameriky, zejména na severozápadu oblasti (Tlingiti, Haidové, Nutkové…), byly založené především na rybolovu. Uvádí se, v některých řekách bylo při tazích lososů tolik, že se po nich dalo přejít suchou nohou na druhý břeh (asi jde o nadsázku). Losos je dnes celkem drahý a platí za …

Žaludek praví: se vznikem rodu Homo a výrobou prvních kamenných nástrojů postoupil člověk v Africe na místo vrcholového predátora. Nejsme potomky oportunistických všežravců, alespoň podle nové studie. Fyzičtí antropologové Miki Ben-Dor a Ran Barkai z Univerzity v Tel Avivu a Raphael Sirtoli (University of Minho, Braga, Portugalsko) vysvětlují, že doposud …