Pixabay License. Volné pro komerční užití

Anglosaští králové se masem necpali

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků.
Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas pořádali pro své vládne opulentní hostiny, asi jako my občas grilujeme. Pak stoly masem přetékaly a dojídalo se ještě po samotné žranici. Ve velkých jámách se často pekli celí voli.
Vědci analyzoval kosti 2 023 lidí pohřbených v Anglii v 5.-11. století z hlediska chemických markerů (především poměry izotopů) ukazujících na to, čím se příslušní lidé živili. Výsledky se pak porovnávaly s důkazy o společenském postavení (hrobová výbava, umístění hrobu atd.). Nepodařilo se přitom najít žádnou souvislost mezi společenským postavením a stravou s vysokým obsahem bílkovin.
Dále se do úvahy braly různé „seznamy“ (např. záznamy krále Ina z Wessexu, asi 688-726) toho, co se při nějaké příležitosti podávalo. Podle nové intepretace se jednalo o zásoby určené pro hostiny, nikoliv o běžnou spotřebu královských domácností, jak se historici dosud domnívali. (Relativní zastoupení různých potravin: trochu chleba, slušně piva, hodně masa, žádná zelenina.)
To, že lidé včetně elit tehdy ale celkově nejedli moc bílkovin, má dokládat kromě izotopové analýzy i to, že na kostech nejsou doloženy pozůstatky dny. Strava byla nejspíš založena především na pečivu a obilných kaších, vařené zelenině, luštěninách a sýru.
Hostin se podle nové interpretace účastnilo až 300 lidí, takže nutně nejen elita. Až dosud se předpokládalo, že tyto potraviny odváděli rolníci jako daň. Spíše to ale mělo fungovat tak, že panovník (nebo jiný „pán“) účastí na hostině spolu s rolníky dával najevo úctu a utvrzoval politické spojenectví; půda byla soukromým vlastnictvím rolníků a ti někdy navíc vlastnili i otroky. (Což má být zase odvislé od toho, co přesně znamená tehdejší slovo feorm; předpokládalo se, že jde o daň v potravinách respektive nájemné za půdu; nová interpretace praví, že význam slova odpovídá právě spíše hostině.)
Samozřejmě je otázka, nakolik je oprávněné z jedné analýzy vyvozovat tak dalekosáhlé závěry.
Spoluautoři nových studií Sam Leggett a Tom Lambert uvedli, že očekávají výsledky izotopové analýzy z hrobů ve Winchesteru, které mají obsahovat pozůstatky Egberta, Knuta a dalších králů anglosaské éry.

Sam Leggett et al, Food and Power in Early Medieval England: a lack of (isotopic) enrichment, Anglo-Saxon England (2022). DOI: 10.1017/S0263675122000072
Tom Lambert et al, Food and Power in Early Medieval England: Rethinking Feorm, Anglo-Saxon England (2022). DOI: 10.1017/S0263675122000084
Zdroj: University of Cambridge / Phys.org

Poznámky:
Vikingy se nemyslí (nemusí myslet) jen Normani. Před r. 1066 ovládali také řadu severních původně anglosaských království Dánové (Danelaw). Tam možná elity (částečně cizího původu) konzumovaly masa víc?
O králi Alfrédovi z Wessexu, který sjednotil značnou část Anglie ve 2. polovině 9. století, se také uvádí, že stoloval velmi skromně (může to být ale i „hagiografie“ nebo prostě důsledek nemocného žaludku).

Molekulární kvantové počítače mohou mít vyšší stabilitu qubitů

Jednotlivé bloky kvantových počítačů by se mohly skládat pomocí větších molekul, jejich samovolného uspořádávání nebo …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close