V protobuňkách se z RNA a peptidů skládá protoribosom. Je život ve vesmíru vzácný, nebo se naopak může vyskytovat skoro všude? Odpověď na tuto otázku hledá projekt PROTOCELL Dr. Kláry Hlouchové, který vzniká v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. PROTOCELL patří mezi 13 českých vědeckých a technologických experimentů podpořených Evropskou …
více »Původ genetického kódu se podle nové studie dále komplikuje
Počátky genetického kódu jsou předmětem řady sporů. Předpokládáme, že některé aminokyseliny jsou evolučně starší, jiné byly do kódu zařazeny až později. To tedy v období předcházejícím poslednímu společnému předkovi všech dnes žijících organismů (LUCA). Dnešní život má genetický kód prakticky totožný, takový, jaký měla už LUCA. Ale co předtím? Viz …
více »Jak vhodné jsou pro život hyceánské světy?
Hyceánské světy mají povrch tvořený výlučně (nebo téměř výlučně) mořem a hustou atmosféru plnou vodíku. Vlastně si nejsme úplně jisti ani samotnou jejich existencí, úvahy o jejich obyvatelnosti jsou proto ještě spekulativnější. Tento typ exoplanet je zajímavý mj. tím, že by se díky husté atmosféře mohly udržovat v teple i …
více »Sulfidy železa by mohly podporovat vznik života i v pramenech
Pozemský život mohl nějakým způsobem vznikat „na pyritu“. Řada enzymů má aktivní místa tvořená sírou a železem, která hrají klíčovou roli při přenosu elektronů. Mezinárodní tým vědců nyní zveřejnil studii upozorňující na možnou roli sulfidů železa při vzniku života v pozemských horkých pramenech. Podle výzkumníků mohly sulfidy katalyzovat redukci plynného …
více »Nebýt srážky s Theiou, Země by prý byla neobyvatelná
Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …
více »Radiolýza vody: Život by mohl přežít pod povrchem Marsu nebo Enceladu díky vysokoenergetickým částicím z vesmíru
Studie se zaměřila na to, co se stane, když kosmické záření dopadne na podzemní vodu nebo led. Nová studie vědců z New York University v Abu Dhabi došla k závěru, že vysokoenergetické částice z vesmíru (kosmické záření) by mohly dodávat energii potřebnou k podpoře života pod povrchem planet a měsíců …
více »Organickou chemii dokáže pohánět záření gama, na Zemi i ve vesmíru
Podle nové studie dokáže záření gama při pokojové teplotě přeměnit metan na širokou škálu produktů, včetně složitějších uhlovodíků, organických molekul obsahujících kyslík a potenciálně dokonce i aminokyselin. Tento typ reakce pravděpodobně hraje důležitou roli při vzniku složitých organických molekul ve vesmíru – a možná se uplatnil i při vzniku pozemského …
více »Skládání RNA při nízkých teplotách možná vrhá nové světlo na dávnou biochemii
Vědci z University of Barcelona zjistili, že RNA při nízkých teplotách funguje jinak a skládá se odlišným způsobem – ale není neaktivní. Studie odhalila, že sekvence RNA, které normálně vytvářejí nejčastěji vlákna, respektive vlásenky, začínají při teplotě pod 20 °C zaujímat jiné, kompaktnější struktury. „Všechny studované molekuly RNA mají při …
více »Vzniku života mohly napomoci mikroblesky mezi kapičkami vody
Voda rozstřikovaná do směsi plynů, které byly přítomny v rané atmosféře Země, může vést ke vzniku organických molekul i s vazbami mezi uhlíkem a dusíkem, včetně tak složitých látek, jako je uracil. Studie vědců ze Stanfordu přináší nový úhel pohledu na Miller-Ureyův experiment z roku 1952, který ukázal, že organické …
více »RNA podle nového výzkumu nepreferuje levotočivé aminokyseliny
Záhada, proč život používá molekuly v podobě konkrétních optických izomerů, se prohloubila objevem, že RNA může spolupracovat i s pravotočivými proteiny. Proč si tedy život vybral levotočivou verzi, není jasné (poznámka: pokud prostě nejde o náhodu; bylo třeba vybrat jednu verzi, i když život postavený na pravotočivých aminokyselinách by fungoval …
více »