Archiv článků: vznik života

Pozemský život mohl nějakým způsobem vznikat „na pyritu“. Řada enzymů má aktivní místa tvořená sírou a železem, která hrají klíčovou roli při přenosu elektronů. Mezinárodní tým vědců nyní zveřejnil studii upozorňující na možnou roli sulfidů železa při vzniku života v pozemských horkých pramenech. Podle výzkumníků mohly sulfidy katalyzovat redukci plynného …

Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …

Studie se zaměřila na to, co se stane, když kosmické záření dopadne na podzemní vodu nebo led. Nová studie vědců z New York University v Abu Dhabi došla k závěru, že vysokoenergetické částice z vesmíru (kosmické záření) by mohly dodávat energii potřebnou k podpoře života pod povrchem planet a měsíců …

Podle nové studie dokáže záření gama při pokojové teplotě přeměnit metan na širokou škálu produktů, včetně složitějších uhlovodíků, organických molekul obsahujících kyslík a potenciálně dokonce i aminokyselin. Tento typ reakce pravděpodobně hraje důležitou roli při vzniku složitých organických molekul ve vesmíru – a možná se uplatnil i při vzniku pozemského …

Vědci z University of Barcelona zjistili, že RNA při nízkých teplotách funguje jinak a skládá se odlišným způsobem – ale není neaktivní. Studie odhalila, že sekvence RNA, které normálně vytvářejí nejčastěji vlákna, respektive vlásenky, začínají při teplotě pod 20 °C zaujímat jiné, kompaktnější struktury. „Všechny studované molekuly RNA mají při …

Voda rozstřikovaná do směsi plynů, které byly přítomny v rané atmosféře Země, může vést ke vzniku organických molekul i s vazbami mezi uhlíkem a dusíkem, včetně tak složitých látek, jako je uracil. Studie vědců ze Stanfordu přináší nový úhel pohledu na Miller-Ureyův experiment z roku 1952, který ukázal, že organické …

Záhada, proč život používá molekuly v podobě konkrétních optických izomerů, se prohloubila objevem, že RNA může spolupracovat i s pravotočivými proteiny. Proč si tedy život vybral levotočivou verzi, není jasné (poznámka: pokud prostě nejde o náhodu; bylo třeba vybrat jednu verzi, i když život postavený na pravotočivých aminokyselinách by fungoval …

Tajemný a fascinující svět hydrotermálních průduchů. Vědci z japonského centra RIKEN a Tokijského technologického institutu objevili anorganické nanostruktury obklopující hlubokomořské hydrotermální průduchy (kuřáky), které se nápadně podobají systémům umožňujícím život. Tyto nanostruktury jsou samoorganizované a fungují jako selektivní iontové kanály vytvářející energii, kterou lze využít ve formě elektřiny. Nanostruktury proto …

Interakce mezi RNA a proteiny před vznikem prvního života poskytovala významnou biofyzikální výhodu. Vědci odhalili nové poznatky o protoribozomu, molekulární fosílii uvnitř ribozomu, která hraje klíčovou roli při vzniku života na Zemi. Tento výzkum, publikovaný v časopise Nucleic Acids Research, by mohl změnit naše chápání rané evoluce ribozomů a jejich …

Nová teorie navrhuje, že RNA svět mohl existovat nikoliv u podmořských vývěrů (dnes nejoblíbenější představa), ale na vulkanických ostrovech. Skládání jednotlivých kousků RNA do větších molekul i replikace řetězců RNA má lépe fungovat ve vodě s nízkým obsahem soli a vysokým pH. Za těchto podmínek je relativně potlačena hydrolýza, vlákna …