Tag Archives: vznik života

Základní vlastností prvních genetických molekul musela být schopnost se replikovat, tedy dělat své kopie. Zákon života je neúprosný – co se nedokáže účinně replikovat, v běhu času vymizí a informace je navždy ztracena. Pravidlo, které platí nyní a platilo i pro první replikátory. Kopírování dávných molekul RNA určitě nebylo zcela …

Titan je kromě Země jediným známým světem, který má na svém povrchu kapalinu. Na Zemi byla kapalná voda nezbytná pro vznik života, jak ho známe. Mnozí astrobiologové si kladou otázku, zda by kapalné látky (tedy především metan a etan) na Titanu mohly také poskytnout prostředí pro prebiotickou chemii. Nový výzkum …

Dopady meteoritů mohly podle nové studie přispět ke vzniku života na Zemi tím, že vytvořily horké prostředí bohaté na chemické látky, v němž se mohly zformovat první živé buňky. Studie poukazuje na hydrotermální systémy vytvořené dopady meteoritů jako na potenciálně klíčové a dosud nedoceněné prostředí pro vznik života, čímž posiluje …

NASA koordinovala výzkum zjišťující, jak raná Země získala některé prvky nezbytné k její obyvatelnosti. Vědci navrhují novou roli Jupiteru v distribuci biogenních prvků v mladé Sluneční soustavě. Studie zkoumá tuto historii na základě poměru fosforu k dusíku v železných meteoritech a v mladších chondritech. Sluneční soustava vznikla z plynu a …

Nová studie naznačuje, že vápenaté ionty mohou selektivně ovlivňovat způsob, jakým se tvoří jednoduché polymery. Jak známo, život využívá pouze jeden ze zrcadlových typů aminokyselin i sacharidů. Vědci z tokijského Institute of Science a dalších institucí nyní zkoumali kyselinu vinnou, jednoduchou molekulu se dvěma chirálními centry, aby zjistil, jak mohlo …

Už počínající pozemský život potřeboval nukleové kyseliny a s nimi i ribózu nebo alespoň nějaký jednodušší sacharid. Mezi biochemiky dosud převládal názor, že ribóza mohla vznikat spontánně tzv. formózovou reakcí. Nová studie (hlavní autor Ramanarayanan Krishnamurthy ze známého Scripps Research) však toto tvrzení zpochybňuje. Podle hypotézy „formózové reakce“ molekuly formaldehydu …

Nejistoty v jednotlivých pozorováních exoplanet mají různou podobu. Daniel Angerhausen z ETH v Curychu a spolupracovník SETI Institute si položil otázku, co bychom se mohli dozvědět o životě ve vesmíru, pokud budoucí průzkumy nezjistí na jiných planetách žádné známky života. Studie se opírá o bayesovskou statistickou analýzu s cílem stanovit …

Pozemské živé organismy jsou přímo závislé na přísunu dusíku. Dusík je sice přítomný i ve formě dále využitelných anorganických solí, ovšem plošně dostupný atmosférický dusík dokáže fixovat jen relativně málo organismů. A těžko čekat, že by se fixace dusíku objevila hned při vzniku života (navíc někde u hlubokomořských vývěrů). Takže …

Raná Země byla extrémním místem. Na povrch dopadaly asteroidy. Sopky chrlily lávu a oxid uhličitý. Hustá atmosféra nejspíš obsahovala řadu pro život (alespoň dnešní) jedovatých látek. Docházelo k extrémním změnám teploty. Nepříznivé podmínky organismy dnes přečkávají mj. tzv. dormancí, kdy přeruší svou aktivitu (v té či oné míře – zimní …

A navíc různé aminokyseliny mají při přenosu různé vlastnosti, což mohlo ovlivnit i podobu pozemského života. Tvrdí to alespoň vědci kolem britského urychlovače Diamond Light Source. Stephen Thompson a Sarah Day zkoumali, jak molekuly aminokyselin dokážou přežít drsné podmínky vesmíru. Závěr zní, že kosmický prach mohl hrát klíčovou roli v …