Archiv článků: vznik života

Koncept stability je poměrně přímočarý a jednoznačný: entita je stabilní, jestliže přetrvává, tedy pokud v průběhu času zůstává beze změny. Je tu však něco pozoruhodného – v hmotném světě najdeme stabilitu dvou základních a velmi odlišných typů – statickou a dynamickou. Jedna je naprosto evidentní, druhá již tolik ne. Statická …

Na počátku života prý mohly fungovat tzv. suché a mokré cykly, respektive hygroskopické (rozplývavé) minerály, které absorbují vodu z různě vlhkého vzduchu a přitom se v ní rozpouštějí. S celou teorií přišli vědci z Saint Louis University, College of Charleston a NSF/NASA Center for Chemical Evolution. V zásadě jde o …

Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle. A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že …

Množství fosforu rozpuštěného ve vodě je velmi omezené, v řadě prostředí je fosfor vysloveně nedostatkovým prvkem. A protože fosfor současně představuje nezbytný stavební kámen současného života (nejen nukleové kyseliny, ale fosfolipidy v membránách), musel se do organické hmoty nějak v dostatečné koncentraci dostávat už v době prebiotické chemie. Vědci z …

Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

V roce 1953 byly provedeny známé Millerovy-Ureyovy experimenty, kdy účinkem elektrických výbojů na směs jednoduchých molekul (voda, methan, amoniak, vodík) vznikaly aminokyseliny. Ale co nukleové kyseliny? Pokud na počátku evoluce stála RNA, jak se k ní dostat prebiotickými chemickými reakcemi? Nedávné rozvíjení původních pokusů provedené na Georgia Institute of Technology …

Zhruba před 4 miliardami let (ale možná i ještě později, kolem 3,8 nebo i 3,6 miliardami let) skončilo velké bombardování a Země se dočkala stabilnějších podmínek. Předpokládáme, že někdy v té době, nebo krátce poté, vznikl i život. Ne snad, že by se nemohl objevit i dříve, ale oceány se …

Nebo by znělo lépe „tučný“? Další teorie o vzniku života. Na Zemi, nebo na Enceladu? Životu založenému na genetickém kódu mohly předcházet různé položivé autokatalytické sítě (ať už ještě před RNA světem nebo místo něj). Ty si většinou představujeme jako založené na proteinech, kdy protein/peptid A katalyzuje vznik peptidu B, …

Dobré a špatné supernovy? Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý …