Archiv článků: vznik života

Atmosféra Titanu nás může poučit i o dávné Zemi

Srovnávat současný Titan se Zemí před miliardami let má samozřejmě jen omezený smysl. Na Zemi nikdy nepršel metan, na Titanu neprší voda. Eventuální život na povrchu Titanu by fungoval v jiných podmínkách, vznikal jinými mechanismy a měl by jinou chemii (i když i na Titanu může někde pod povrchem existovat …

více »

Kde se vzaly RNA viry

Viry chřipky, koronaviry, většina hepatitid, obrna, encefalitida, vzteklina, řada nádorových virů… to všechno jsou RNA viry. Máme důvod se domnívat, RNA viry obecně nás ohrožují víc než viry ze skupiny DNA? Těžko říct, mezi DNA viry spadá totiž třeba zase původce pravých neštovic. Navíc celá taxonomie virů je velmi nejednoznačná. …

více »

Život mohl vznikat ve směsích RNA i DNA

Na počátku života prý mohly stát chimerické řetězce – jedno z vláken v podobě RNA, druhé jako DNA. Scripps Research Institute představuje významné centrum, kde se provádějí jak výzkumy prebiotické chemie, týkající se jak RNA světa a systémů, v nichž by RNA mohla být např. svou vlastní polymerázou, tak i …

více »

Při vzniku života sehrál významnou roli cystein

Dosud se soudilo, že cystein, jedna z 20 aminokyselin tvořících proteiny, může abiotickými cestami vznikat jen dost obtížně. Často se proto předpokládalo, že na počátku života tato aminokyselina neexistovala a nebyla kódována v genomu – nakonec i samotný genetický kód je nejspíš výsledkem postupné evoluce. Viz také: Evolučně nejstarší aminokyseliny: …

více »

Kapky oleje málem jako živé: Chemičtí žrouti se honí a utíkají

Představme si „fyzikální“ systém třeba z elektronů – částice se buď přitahují, nebo odpuzují, interakce je ale symetrická. A teď pro změnu vlk pronásledující zajíce. Vlk je k zajíci „přitahován“, zajíc od vlka naopak „odpuzován“. Samozřejmě, že takové fungování živých organismů vytvořila evoluce/přírodní výběr (jak dopadli zajíci k vlku přitahovaní …

více »

Větší, teplejší a vlhčí planety jsou ještě obyvatelnější než Země

Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet …

více »

Kyslík pozemský život neotrávil

Když první pozemské organismy zvládly někdy před 3,5 či 3 miliardami let kyslíkovou fotosyntézu, současně přitom vyvolaly genocidu celého svého okolí a došlo k velkému vymírání (ne nutně prvnímu). Takový je převládající pohled na věc, Nick Lane ovšem tvrdí, že pro tento scénář ve skutečnosti neexistují žádné důkazy. Žádná kyslíková …

více »

Sirné sloučeniny jako podpora mimozemského života?

Síra sice na Zemi představuje biogenní prvek, ale lze si snadno představit, že bez síry by prostě život využil jiné aminokyseliny než methionin a cystein, nebo by si vystačil i zcela bez nich. Nová studie publikovaná v Nature Astronomy ovšem uvažuje, že anorganické sirné sloučeniny mohly hrát roli už při …

více »

Jak se chemie stala biologií

Naše dosavadní diskuse vyjasnila, že (statickou) termodynamickou stabilitu a dynamicko-kinetickou stabilitu lze aplikovat na odlišné systémy a že se jejich povaha výrazně liší. (pokračování včerejšího úryvku) Existence dvou velmi rozdílných druhů chemické stability má však zásadní dopad na fyzikální i chemické vlastnosti systémů v rámci obou skupin. A to proto, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close