Archiv článků: vznik života

Jak známo, při úvahách o vzniku života je třeba nějak vyřešit otázku současné duality DNA a proteinů – genetického kódu a výkonného hardwaru. Co bylo dříve? Hypotéza RNA světa předpokládá, že „první živou entitou“ byla RNA, fungující současně jako informační médium i jako enzym. Podpora pro tuto teorii je velmi …

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. Dokážou sice přijímat anorganické dusičnany či amonné soli, jenže většina dusíku je na povrchu Země přítomna ve formě inertních molekul N2. Oxidy dusíku z nich vznikají de facto pouze bleskem (dostatek energie pro přímou reakci …

Předpokládáme-li, že život vznikl v prostředí podmořských kuřáků, měli bychom současně vysvětlit, jak se zde vlastně syntetizovaly organické látky – jinak řečeno, jak první protoorganismy dokázaly růst, aniž ovládaly fotosyntézu. Nick Lane popisuje prostředí tehdejších bílých (zásaditých) kuřáků jako nejspíš podobné těm dnešním. Z oceánského dna probublávaly zásadité směsi obsahující …

Vědci připravili malou molekulu, která by mohla ukazovat, jak asi vypadaly počátky života – ve smyslu primitivního metabolismu. Jednoduchý peptid nazvaný Nickelback dokáže fungovat jako enzym s účinností připomínající mnohem delší proteiny. Peptid se skládá z 13 aminokyselin a podle vědců jde ještě o molekulu dostatečně jednoduchou na to, aby …

Pozemský život používá prakticky výhradně aminokyseliny L. Zkombinovat do peptidu/proteinu aminokyseliny z obou optických izomerů by bylo krajně obtížné, sestavit větší molekulu čistě z aminokyselin D by ale šlo. Rozhodla o výběru jedné formy jen náhoda, mohli bychom v buňce např. najednou zaměnit všechny aminokyseliny a zachovat funkčnost? Nový výzkum …

Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …

Za obyvatelnou zónu dnes označujeme tu část exoplanetárních soustav, kde na povrchu těles může existovat voda v kapalném stadiu. Takové vymezení hodí se samozřejmě hodí jen pro pátrání po životě pozemského typu. Nedávná studie navrhuje rozšířit tento koncept tak, aby zahrnoval i jiné oblasti, také ovšem umožňující vznik složitých, živých …

Další analýza vzorků z asteroidu Ryugu, které odebrala sonda Hayabusa2 Japonské vesmírné agentury, zjistila vedle aminokyselin i nukleové báze, konkrétně uracil. Ve stejných vzorcích byla objevena také kyselina nikotinová (vitamin B3, niacin), která je důležitým kofaktorem metabolických reakcí (přesněji řečeno, z niacinu se vyrábějí NAD+ a NADP+, které přenášejí elektrony …

Obyvatelnost Země je dána nejen teplotou průměrnou, ale i tím, že tato teplota v průběhu roku příliš nekolísá. Země i planety ve Sluneční soustavě obecně mají velmi nízkou excentricitu oběžné dráhy – tedy se pohybují kolem Slunce po elipsách, které se příliš neliší od kružnic. V jiných soustavách to může …

Alifatické nerozvětvené aminokyseliny byly z proteinogenní abecedy vypuštěny, protože vytvářejí polypeptidy, které jsou nadměrně rozpustné. Tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a ÚOCHB (Česká republika), Johns Hopkins University (USA) a ELSI (Japonsko) zjistil, proč moderní proteiny používají repertoár 20 kanonických aminokyselin (AA). Simulací časných podmínek na Zemi v …