Dosud se soudilo, že cystein, jedna z 20 aminokyselin tvořících proteiny, může abiotickými cestami vznikat jen dost obtížně. Často se proto předpokládalo, že na počátku života tato aminokyselina neexistovala a nebyla kódována v genomu – nakonec i samotný genetický kód je nejspíš výsledkem postupné evoluce. Viz také: Evolučně nejstarší aminokyseliny: …
více »Kapky oleje málem jako živé: Chemičtí žrouti se honí a utíkají
Představme si „fyzikální“ systém třeba z elektronů – částice se buď přitahují, nebo odpuzují, interakce je ale symetrická. A teď pro změnu vlk pronásledující zajíce. Vlk je k zajíci „přitahován“, zajíc od vlka naopak „odpuzován“. Samozřejmě, že takové fungování živých organismů vytvořila evoluce/přírodní výběr (jak dopadli zajíci k vlku přitahovaní …
více »Větší, teplejší a vlhčí planety jsou ještě obyvatelnější než Země
Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet …
více »Kyslík pozemský život neotrávil
Když první pozemské organismy zvládly někdy před 3,5 či 3 miliardami let kyslíkovou fotosyntézu, současně přitom vyvolaly genocidu celého svého okolí a došlo k velkému vymírání (ne nutně prvnímu). Takový je převládající pohled na věc, Nick Lane ovšem tvrdí, že pro tento scénář ve skutečnosti neexistují žádné důkazy. Žádná kyslíková …
více »Sirné sloučeniny jako podpora mimozemského života?
Síra sice na Zemi představuje biogenní prvek, ale lze si snadno představit, že bez síry by prostě život využil jiné aminokyseliny než methionin a cystein, nebo by si vystačil i zcela bez nich. Nová studie publikovaná v Nature Astronomy ovšem uvažuje, že anorganické sirné sloučeniny mohly hrát roli už při …
více »Proč mají proteiny často délku v násobcích 123 aminokyselin?
RNA svět je pouze hypotéza, nicméně kromě samotného zjištění, že RNA dokáže hrát roli informačního média i enzymu, o něm mohou svědčit i další relikty dodnes přetrvávající v v architektuře a biochemii současného života. Představme si, že posloupnost událostí na počátku života mohla být následující: – RNA svět – RNA …
více »Jak se chemie stala biologií
Naše dosavadní diskuse vyjasnila, že (statickou) termodynamickou stabilitu a dynamicko-kinetickou stabilitu lze aplikovat na odlišné systémy a že se jejich povaha výrazně liší. (pokračování včerejšího úryvku) Existence dvou velmi rozdílných druhů chemické stability má však zásadní dopad na fyzikální i chemické vlastnosti systémů v rámci obou skupin. A to proto, …
více »Povaha života: Chemická stabilita vs. stabilita replikátoru
Koncept stability je poměrně přímočarý a jednoznačný: entita je stabilní, jestliže přetrvává, tedy pokud v průběhu času zůstává beze změny. Je tu však něco pozoruhodného – v hmotném světě najdeme stabilitu dvou základních a velmi odlišných typů – statickou a dynamickou. Jedna je naprosto evidentní, druhá již tolik ne. Statická …
více »Vztah sodíku a draslíku mohl hrát roli už při vzniku života
Na počátku života prý mohly fungovat tzv. suché a mokré cykly, respektive hygroskopické (rozplývavé) minerály, které absorbují vodu z různě vlhkého vzduchu a přitom se v ní rozpouštějí. S celou teorií přišli vědci z Saint Louis University, College of Charleston a NSF/NASA Center for Chemical Evolution. V zásadě jde o …
více »V meteoritech byly objeveny i cukry, včetně ribózy pro RNA
Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle. A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že …
více »