Archiv článků: zemědělství

Mezinárodnímu týmu vědců se po mnohaletém úsilí podařilo získat celou dědičnou informaci ječmene, významné obiloviny, která se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata a také pro výrobu piva a whisky. O úspěchu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu ječmene (IBSC) a vyšel o něm článek v prestižním časopise Nature. Podíl …

V USA, Kanadě, Jižní Americe, Číně nebo Indii se pěstují některé geneticky modifikované plodiny na milionech hektarů. Špičkoví čeští vědci budou na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mluvit o perspektivách genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství Genetické modifikace (GM) jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého …

Předkolumbovská Amazonie nebyla žádným panenským pralesem, obývaly ji početné skupiny zemědělců. Teprve postupně ale narážíme na to, kolik lidí zde žilo. Dříve jsme si mysleli, že místní neolitické kultury musely svá pole po pár letech vždy přesouvat kvůli vyčerpání půdy, stále častěji ale nacházíme pozůstatky stálých vesnic. A s nimi …

Jak jsme zde již informovali, dávnou tradici má pivo nejen v Sumeru, Egyptě nebo neolitické Evropě. Pochutnávali si na něm i staří Číňané. Viz také: Nejstarší čínské pivo, už s ječmenem Experimentální archeologové nyní na Stanfordu pivo podle známého složení jeho zbytků na stěnách staročínských nádob také uvařili. Jak rekonstrukce …

Během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začne se využívat nová generace GMO. Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem – získávat nové odrůdy zemědělských plodin lépe snášející sucho a klimatické změny, které zároveň dokážou odolat chorobám či škůdcům a budou mít lepší vlastnosti. Spolupráci vědců se šlechtiteli …

Autoři výzkumu navrhují speciální rozhraní pro kontakt mezi elektrodami a nitrogenázou; dále je použita hydrogenáza. Syntéza amoniaku z dusíku a vodíku je obrovský žrout energie, jenže dusíkatá hnojiva zatím jinak efektivně vyrábět neumíme. Reakce samotná je sice exotermická, vyžaduje ale katalyzátory, vysokou teplotu (cca 500 °C) a tlak (cca 250 …

Obrovská úspora peněz a času, zefektivnění vědeckého bádání a rychlejší šlechtění zemědělských plodin – to jsou hlavní přínosy metody, která zjednodušuje a usnadňuje izolaci genů rostlin. Vyvinuli ji vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci se zahraničními partnery, švýcarskou Universität Zürich a anglickým vědeckým ústavem John …

Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské …

Vědci z University of Illinois v Urbana-Champaign přišli na způsob, jak mohou rostliny výrazně zrychlit tvorbu zelené hmoty. Zatím to zvládá GMO tabák. Výsledek je poměrně překvapivý, protože by se dalo předpokládat, že efektivita fotosyntézy už byla odladěna selekcí, a nelze tedy jen tak jednoduše zvyšovat. Přitom ale stačilo upravit …

Protoindická civilizace (harappská kultura) stála především na pšenici a ječmeni, podle nových zjištění se zde však pěstovala i rýže. Nové poznatky o rýži jsou založeny na nálezech z vesnic kolem města Rakhigari (jedno z posledních objevených větších sídel protoindické civilizace), které mělo okolo 40 000 obyvatel. Nejstarší nálezy se datují …