United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain
United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Chleba vs. pivo

Aneb proč vůbec vzniklo zemědělství?

Archeologové objevili zbytky chleba starého asi 14 500 let. Jak si hromadně povšimla média, má jít o suverénně nejstarší známý chleba vůbec. Pekli si ho lidé kultury, kterou označujeme jako natufien – v době, která výrazně přecházela vzniku zemědělství, alespoň pokud je nám teď známo.
Výsledky vědců University of Copenhagen, University College London a University of Cambridge byly publikovány v Proceedings of the National Academy of Sciences. Naleziště Shubayqa 1 se nachází na území dnešního Jordánska, na severovýchodě země v tzv. Černé poušti. V první řadě zbývá dodat, že nejde o chléb, ale spíše o nekvašené (nekynuté) obilné placky. I to ovšem vyžadovalo docela dost práce; planě nasbírané obilí (prý směs: pšenice, ječmen i oves) prosít, rozetřít/mlít/hníst, smíchat s vodou a upéct. Teze zní, že tyto placky lidem chutnaly natolik, že je motivovaly nejen zrní pracně zpracovávat, ale i začít obilí pěstovat. K čemuž ale prokazatelně došlo až o dost později (cca 9000 př. n. l.).
Vyloučené takový scénář pochopitelně není, však třeba arktické národy pokládaly chléb (a cukr a alkohol) za skutečnou pochoutku. Paleodieta byla spíše výsledkem konkrétní situace než chuťových preferencí.
Nicméně samotný význam objevu chleba netřeba přeceňovat. Planě rostoucí obilniny sbírali lidé na Blízkém východě ještě mnohem dříve. Nejspíš si z nich i pekli placky, jen ty se přes propast času nedochovaly. Jakoby podmínky pro vznik zemědělství existovaly už ve starších dobách, ale lidé k němu nepřešli. V důsledku proměn klimatu byl příslušný „protoneolitický“ styl života opuštěn, mnohé oblasti zřejmě taktéž. Natufien je jako kultura výjimečný právě tím, že na něj opravdu navázal už neolit. Z natufienu známe první stavby v Jerichu („nejstarší město světa“), v téže době na jihovýchodě Turecka postavili Gobekli Tepe („nejstarší chrám světa“). Mimochodem z natufienu známe i první opravdu nezpochybnitelné důkazy, že lidi už provázeli psi (téměř jistě dávno předtím, takže to jen na okraj).
Proč vzniklo zemědělství zrovna tehdy, to prostě nevíme – můžeme si prosto představovat, že lidem zachutnal „chleba“, proč ne. Teorií existuje celá řada, míchá se v nich klima, náhoda, konkrétní sociální uspořádání (např. „někdo dokázal přinutit lidi se usadit“ – až na to, že celkem usedle žili lidé mnohdy už před zemědělstvím) nebo i náboženství (věhlas Gobekli Tepe přitahoval poutníky ze širokého okolí a ty bylo třeba nakrmit – působí to bizarně, ale opět jde o názory odborníků, publikované po oponentuře jiných odborníků atd.). Všechny tyto názory lze samozřejmě dále rozvíjet. Nakonec začátek zemědělství nepředstavoval pro tehdejší lidi zřejmě žádné zlepšení z hlediska kvality života – takže třeba scénář můžeme chápat i tak, že lidé udělali podobný pokus mnohokrát, ale až po x-té přitom neumřeli hlady a jejich technologie změnila svět (a možná se při tom úspěšně svezly i jejich geny). Třeba šlo vysloveně o nedobrovolnou strategii…
Speciálně v českém prostředí je samozřejmě populární půvabná teorie, že za vznikem zemědělství stála potřeba mít dostatek obilnin pro vaření piva (chleba se dělal až z toho, co zbylo). K tomu se nabízí bonmot, že zemědělství znamená tolik práce, že bez vidiny alkoholu za odměnu by se na to snad každý radši vykašlal.
Sám (PH: toto už je jen můj názor) jsem k tomu přes veškerou zálibu v pivu spíše skeptický, protože bez ječmene se pivo dělá dost obtížně – a ne všichni první zemědělci měli ječmen ve svém portfoliu. Dále bych předpokládal, že k vaření piva se hodí keramika, jenže další zádrhel – na Blízkém východě i v části Evropy existoval i prekeramický neolit. (Úplně na okraj, nejstarší keramiku, kterou známe, vyráběli rybáři v Japonsku.)
Každopádně je snad hezké, jak se od „nálezu nejstaršího chleba“ mohou související úvahy rozvětvit a jaké konkurenční teorie lze pak stavět prosti sobě: chleba vs. pivo vs. něco úplně jiného.

Zdroj: Phys.org a další
Amaia Arranz-Otaegui el al., „Archaeobotanical evidence reveals the origins of bread 14,400 years ago in northeastern Jordan,“ PNAS (2018). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1801071115

Kvantové počítače a šipka času

Máme zde další studii, která dává do souvislosti kvantové počítače a šipku času. Kdo se …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close