Archiv článků: zemědělství

Moderní laboratoř pomůže zavádět do praxe nové metody šlechtění

Během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začne se využívat nová generace GMO. Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem – získávat nové odrůdy zemědělských plodin lépe snášející sucho a klimatické změny, které zároveň dokážou odolat chorobám či škůdcům a budou mít lepší vlastnosti. Spolupráci vědců se šlechtiteli …

více »

Výroba amoniaku syntézou při pokojové teplotě

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Autoři výzkumu navrhují speciální rozhraní pro kontakt mezi elektrodami a nitrogenázou; dále je použita hydrogenáza. Syntéza amoniaku z dusíku a vodíku je obrovský žrout energie, jenže dusíkatá hnojiva zatím jinak efektivně vyrábět neumíme. Reakce samotná je sice exotermická, vyžaduje ale katalyzátory, vysokou teplotu (cca 500 °C) a tlak (cca 250 …

více »

Nová rychlá metoda izolace genů rostlin

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Obrovská úspora peněz a času, zefektivnění vědeckého bádání a rychlejší šlechtění zemědělských plodin – to jsou hlavní přínosy metody, která zjednodušuje a usnadňuje izolaci genů rostlin. Vyvinuli ji vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci se zahraničními partnery, švýcarskou Universität Zürich a anglickým vědeckým ústavem John …

více »

Na konci neolitu zasáhlo sucho

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské …

více »

Pořádné zrychlení fotosyntézy v GMO tabáku

Vědci z University of Illinois v Urbana-Champaign přišli na způsob, jak mohou rostliny výrazně zrychlit tvorbu zelené hmoty. Zatím to zvládá GMO tabák. Výsledek je poměrně překvapivý, protože by se dalo předpokládat, že efektivita fotosyntézy už byla odladěna selekcí, a nelze tedy jen tak jednoduše zvyšovat. Přitom ale stačilo upravit …

více »

Pěstování rýže se šířilo rychleji

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Protoindická civilizace (harappská kultura) stála především na pšenici a ječmeni, podle nových zjištění se zde však pěstovala i rýže. Nové poznatky o rýži jsou založeny na nálezech z vesnic kolem města Rakhigari (jedno z posledních objevených větších sídel protoindické civilizace), které mělo okolo 40 000 obyvatel. Nejstarší nálezy se datují …

více »

Zelí vytvořené technikou CRISPR poprvé na talíři

CRISPR a její mnohé varianty představuje techniku pro editování genomů, o níž se mluví především v souvislosti s cíleným křížením, respektive opravou vadných genů. Technologie CRISPR-Cas9 je vypůjčena od bakterií, které ji používají pro ochranu před cizími genetickými elementy. Bakterie se takto dokážou naučit rozpoznat konkrétní místo v cizorodém genomu …

více »

Pšenice s většími kořeny bude odolnější proti suchu

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Vědci se snaží ve čtyřletém projektu vyšlechtit linie pšenice, které umožní dále pěstovat odrůdy s lepší tolerancí především vůči suchu. Jednou z cest, kterou se vydali, je snaha zvětšit kořenový systém rostlin, díky kterému budou schopné více využít vodu a živiny v půdě. ČTK to řekl Tomáš Středa z Agronomické …

více »

Co se bude pěstovat na Marsu: testy plodin na těžké kovy

(c) NASA, licence obrázku public domain

Příští dobyvatelé Marsu si budou moci pochutnávat na ředkvičkách, hrášku, žitu a rajčatech, vypěstovaných přímo na rudé planetě. Podle univerzity ve Wageningenu na jihu Nizozemska čtyři druhy zeleniny a obilí, které vypěstoval místní výzkumník na půdě podobné povrchu rudé planety, jsou vhodné k lidské konzumaci. Podle výsledků výzkumu, prováděného na …

více »

Megality, pole, doly: Co zbývá v krajině

Souvislost některých pravěkých ohrazení s kultovní funkcí již byla zmíněna v předchozí kapitole (neolitické rondely). Objekty spojené s kultem měly v pravěku nicméně asi spíše přírodní ráz. Jako místa uctívání nadpřirozených sil mohly sloužit např. studánky, bažiny, řeky, vrcholky hor, skalní rozsedliny, výjimečné stromy či háje (viz Nemějice) apod. Soudíme …

více »