Symbióza chovu ryb a pěstování zeleniny v uzavřeném systému, takzvaná akvaponie, je v Česku na vzestupu. Aby byl byznys nejen rentabilní, ale taky maximálně ekologický, je potřeba vybalancovat v systému křehkou rovnováhu, která by svědčila jak rybám, tak rostlinám. S řešením teď přišli vědci z VUT a z Ústavu výzkumu …
více »BERABOT, robot chránící rajčata
V laboratořích univerzity vzniká unikátní monitorovací systém na ochranu rajčat. BERABOT (BE – Bezdínek, RA – rajčata, BOT – robot) zodpovědně zkontroluje každé rajče ve velkoplošných sklenících, upozorní na potencionální škůdce, předpoví sklizeň a indentifikuje nedostatky v pracovních harmonogramech. Pracují na něm vědci z Ústavu informatiky a umělé inteligence Fakulty …
více »Úbytek kyseliny olejové ukazuje na vodní deficit rostliny
Existují markery, podle nichž lze zjistit, že rostliny začínají trpět vodním deficitem? Odpověď našli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s kolegy z Polska, Německa a Belgie. Identifikovali specifické metabolity, které souvisejí s odezvou rostlin na vodní deficit. Jeden z nich – kyselina …
více »Výzkum chromozomů kukuřice může objasnit i příčiny genetických poruch u člověka
B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O …
více »V půdě chybí zinek a selen, oba prvky přitom chrání imunitu
V české krajině chybí zinek a selen, což se následně projevuje v potravinovém řetězci. Oba prvky mají přitom pozitivní dopad na imunitu, jejich význam tak v době pandemie COVID-19 roste. Díky novému projektu budou vědci testovat kvetoucí směsi složené z jetelovin, trav a bylin s ohledem na jejich nektarodárnost. Testovat …
více »Geny masožravých rostlin by mohly vylepšit zemědělské plodiny
Rajče a tabák mají žláznaté chlupy, bylo by velice zajímavé, kdyby se na jejich povrchu nacházelo právě také nějaké „lepidlo“. Nový výzkumný projekt mezinárodního vědeckého týmu včetně vědců z Pennsylvania State University podpořený Human Frontier Science Program počítá s tím, že zemědělské plodiny obohacené o geny masožravých rostlin by mohly …
více »Robot nachází škůdce na paprikách a rajčatech
Robotizace míří i do zemědělství, včetně navigace z vesmíru. Robot načte celý skleník a přesně určí polohu výskytu škůdců. Robotizace stále více proniká i do zemědělství. Pro její tvůrce je ale větší výzvou než v průmyslu. V továrních halách mají konstruktéři jednodušší možnosti, zatímco na poli nebo ve skleníku je …
více »Obilniny si berou geny od svých sousedů
Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …
více »Nový genotyp třešní zvýší jejich produkci
Česká republika má dlouholetou tradici v pěstování třešní. Některé odrůdy jsou známé po celém světě. Zdejší výzkumníci nyní nalezli univerzální opylovač, který má výrazně pomoci pěstitelům třešní – ušetří jejich čas, peníze a zvýší produkci. Na unikátním projektu pracovali specialisté z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích v rámci …
více »Po hedvábné stezce putovalo nejen zboží, ale i rostlinné viry
Rostlinné viry se šíří různými způsoby a na dlouhé vzdálenosti. V moderní historii je šíří především lidé při obchodu s rostlinami a jejich plody. Mezinárodní tým vědců to zdokumentoval na případu viru, který v současnosti významně škodí zemědělským plodinám po celém světě. Jeho cesta začala v 17. století na Hedvábné …
více »