Současné předpisy EU o GMO ostře kontrastují s rostoucí plochou půdy, na které se GMO ve světě pěstují, a s rostoucím počtem států, kde nejsou nové odrůdy plodin získané pomocí editace genomu regulovány. Evropští vědci znovu volají po změně evropské legislativy týkající se GMO, která je podle nich nezbytná pro …
více »Pozdní jarní mrazy škodí zemědělství víc než jiná rizika spojená s podnebím
Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Vědci z České republiky se spolu s dalšími odborníky z 54 institucí po celém světě zabývali unikátním výzkumem, který analyzuje výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a stanovuje strategii odolnosti …
více »Vesnici prvních protozemědělců zničila kometa
Konec sídliště Abu Hureyra u Eufratu. Bylo ochlazení v mladším drysau důsledkem kosmické katastrofy? Naleziště Abu Hureyra na severu Sýrie bylo v 70. letech zaplaveno vybudovanou přehradou. Ještě předtím však místo stihli prozkoumat archeologové a nálezy odvézt. Osídlení je datováno do doby asi 10 800 př. n. l. a představuje …
více »Sloupy elektrického napětí: oáza v zemědělské pustině
Infrastruktura elektrického vedení představuje klíčové útočiště pro malé savce, poskytuje trvalé stanoviště pro zimování. Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak …
více »Krávy odstartovaly nerovnost mezi lidmi?
Ve starších učebnicích dějepisu i v populárně-naučných knihách nám byl neolit prezentován jako období relativně rovnostářské, což mělo skončit v době kovů (respektive už v eneolitu/chalkolitu, pokud toto období dáme do škatulky doby kamenné). Později se začalo tvrdit, že rovnost zmizela už se samotným zemědělstvím. Nová studie se vrací víceméně …
více »Na Sibiři jako v ráji?
Změna je především příležitost a nabízí možnost vydělat každému, kdo si vsadí lépe než ostatní. Kdo vydělá na globálním oteplování, do čeho investovat? Vědci z NASA a ruského Kransojarsku (Krasnoyarsk Federal Research Center) zkusili odhadnout, jak se bude koncem tohoto století žít na Sibiři. Samozřejmě jde o věštění z křišťálové …
více »Olomoucký výzkum pomůže obohatit pšenici o vzácné geny jejích divokých příbuzných
Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Po dvou letech se zde totiž podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops …
více »Malou dobu ledovou odstartoval mor – nebo naopak?
Nebýt vzniku zemědělství, vrátila by se zřejmě doba ledová. Hlavní vliv na oteplování planety mělo podle některých teorií pěstování rýže na zavodňovaných polích, které do atmosféry uvolňuje velmi skleníkově působící metan. I hladiny oxidu uhličitého v atmosféře od počátku neolitu ovšem rostou, nicméně s několika zuby. Podrobně analyzuje vývoj klimatu …
více »Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu
Dnes opomíjená superpotravina našich předků. Vědci popsali vznik hrachu z 50 milionů let starého prapředka. Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým …
více »Další verze výroby amoniaku, tentokrát se samariem
Haber-Boschova metoda výroby amoniaku se používá už více než 100 let, nicméně tato forma přímé katalyzované syntézy obou prvků vyžaduje vysoké teploty a tlaky (400–600 ºC, 100–200 atmosfér), což je náročné především na spotřebu energie; uvádí se, že 1–2 % světové spotřeby energie míří právě na syntézu čpavku. Na syntéze …
více »