Až dosud jsme předpokládali, že makroskopičtí živočichové se na Zemi poprvé objevili asi před 635 miliony let v rámci faun typu ediakara/vend. Vědci z Cardiffské univerzity však nyní uvádějí, že objevili důkazy o mnohem dřívějším ekosystému ve Francevillské pánvi poblíž Gabonu na atlantickém pobřeží střední Afriky – o více než …
více »Kovové minerály na dně hlubokého oceánu štěpí vodu a vytvářejí „temný kyslík“
Mezinárodní tým vědců zjistil, že kovové minerály na dně hlubokého oceánu produkují kyslík. Velmi překvapivý objev zpochybňuje dlouholetý předpoklad, podle něhož kyslík na Zemi vytvářejí v podstatnější míře pouze fotosyntetizující organismy. Nový objev ukazuje, že by mohl existovat i jiný způsob. Zdá se, že kyslík může být produkován i na …
více »Hypotéza RNA světa získala další podporu
Jak známo, při úvahách o vzniku života je třeba nějak vyřešit otázku současné duality DNA a proteinů – genetického kódu a výkonného hardwaru. Co bylo dříve? Hypotéza RNA světa předpokládá, že „první živou entitou“ byla RNA, fungující současně jako informační médium i jako enzym. Podpora pro tuto teorii je velmi …
více »Vědci a filozofové se pokusili přijít s obecným evolučním zákonem
Evoluci můžeme chápat různě, ale ta biologická každopádně představuje pouze jeden z jejích příkladů. Evoluci určitě podléhají jazyky. Evoluci (selekci i mutaci) mají memy. Na druhé straně ne každá změna je asi evoluce (hrníček se různě ošoupává a jednou rozbije, tomu bychom ale evoluce asi neříkali). Máme mluvit o evoluci …
více »Jak se liší největší viry od buněčných organismů?
A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …
více »Hydrotermální průduchy jako průtokové reaktory
Zásadité průduchy nevznikají vzájemným působením vody a magmatu, nýbrž mnohem jemnějším procesem: chemickou reakcí mezi pevnou horninou a vodou. Objev podmořských průduchů koncem 70. let minulého století byl šokující. Nikoli proto, že by jejich existence byla nečekaná (jejich přítomnost prozrazovaly sloupce horké vody), ale kvůli nikým nepředvídané brutální dynamice „černých …
více »Kyanid mohl před vznikem života zjednodušit vznik aminokyselin
Aminokyseliny si dnešní autotrofní živé organismy vytvářejí z alfa-ketokyselin a ze zdroje dusíku (u organismů neschopných fixace vzdušného N2 je to dusičnan nebo amonná sůl) za pomoci enzymů. α-ketokyseliny pravděpodobně existovaly již v rané historii Země. V době před vznikem života ale sotva byly k dispozici enzymy v dnešní podobě. …
více »Budoucnost vesmíru a inteligence
Dokážou inteligentní bytosti ovládat své stroje i při teplotách blízkých absolutní nule? A dokážou vysílat a přijímat informaci? Dějství třetí: degenerovaná éra Ve třetím dějství (mezi 15 a 39 /míněno stáří vesmíru řádově 10 na 15 až 10 na 39 let/) se energie hvězd zcela vyčerpá. Zdánlivě věčný proces jaderného …
více »Roli katalyzátorů mohly při vzniku života hrát kvantové tečky
Jak vznikne život z neživé hmoty? Vědci simulovali procesy probíhající před čtyřmi miliardami let po dopadu asteroidu na Zem. Zjistili, že kvantové tečky uvolněné z těžkých kovů v asteroidech mohou v prostředí organických látek a při působení UV záření plnit funkci jednoduchých enzymů, které jsou rozhodující pro fungování živých organismů. …
více »Při vzniku pozemského života mohly hrát roli i kyanidy
Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …
více »