Raná Země byla extrémním místem. Na povrch dopadaly asteroidy. Sopky chrlily lávu a oxid uhličitý. Hustá atmosféra nejspíš obsahovala řadu pro život (alespoň dnešní) jedovatých látek. Docházelo k extrémním změnám teploty. Nepříznivé podmínky organismy dnes přečkávají mj. tzv. dormancí, kdy přeruší svou aktivitu (v té či oné míře – zimní …
více »Organickou chemii dokáže pohánět záření gama, na Zemi i ve vesmíru
Podle nové studie dokáže záření gama při pokojové teplotě přeměnit metan na širokou škálu produktů, včetně složitějších uhlovodíků, organických molekul obsahujících kyslík a potenciálně dokonce i aminokyselin. Tento typ reakce pravděpodobně hraje důležitou roli při vzniku složitých organických molekul ve vesmíru – a možná se uplatnil i při vzniku pozemského …
více »Vědomí je termín naprosto pustý. A umělá inteligence vtělená do kamene
O umělém životě, umělé inteligenci, kombinaci velkých jazykových modelů s kamenem. Jaké si kámen dá sám jméno? Je nějaký rozdíl mezi organismem a agentem? Théseova loď a kontinuita bytosti – nechali byste se teleportovat? Musí být inteligence vtělená, nebo může být i čistě softwarová? Jak souvisí život a vůle? Snaha …
více »Může se ChatGPT stát živou bytostí? Popovídejte si s prvním „živým kamenem“ z Vysočiny
Na YouTube kanálu SlowTV můžete sledovat chování a vývoj „kamenné bytosti“ BeingOne, a dokonce s ní volně konverzovat v chatu. Kamera snímá křišťálový objekt kdesi v zahradě na Vysočině, osazený senzory a propojený se speciálním AI agentem. Otázka „co je život?“ a kdy začneme některé technologie založené na AI nazývat živými, vedla vědecko-technologický …
více »Gaia, nebo Médeia?
O hypotéze Gaia už nejspíš slyšel každý. Byla by ale určitě nuda, kdybychom se měli omezit na představu Země jako hodné matičky veškerého života. Když už jsme u těch příměrů z antické mytologie, co si vybrat do hlavní role jinou hrdinku? Peter Ward, profesor biologie na University of Washington, tedy …
více »Komplexní život může být mnohem starší
Až dosud jsme předpokládali, že makroskopičtí živočichové se na Zemi poprvé objevili asi před 635 miliony let v rámci faun typu ediakara/vend. Vědci z Cardiffské univerzity však nyní uvádějí, že objevili důkazy o mnohem dřívějším ekosystému ve Francevillské pánvi poblíž Gabonu na atlantickém pobřeží střední Afriky – o více než …
více »Kovové minerály na dně hlubokého oceánu štěpí vodu a vytvářejí „temný kyslík“
Mezinárodní tým vědců zjistil, že kovové minerály na dně hlubokého oceánu produkují kyslík. Velmi překvapivý objev zpochybňuje dlouholetý předpoklad, podle něhož kyslík na Zemi vytvářejí v podstatnější míře pouze fotosyntetizující organismy. Nový objev ukazuje, že by mohl existovat i jiný způsob. Zdá se, že kyslík může být produkován i na …
více »Hypotéza RNA světa získala další podporu
Jak známo, při úvahách o vzniku života je třeba nějak vyřešit otázku současné duality DNA a proteinů – genetického kódu a výkonného hardwaru. Co bylo dříve? Hypotéza RNA světa předpokládá, že „první živou entitou“ byla RNA, fungující současně jako informační médium i jako enzym. Podpora pro tuto teorii je velmi …
více »Vědci a filozofové se pokusili přijít s obecným evolučním zákonem
Evoluci můžeme chápat různě, ale ta biologická každopádně představuje pouze jeden z jejích příkladů. Evoluci určitě podléhají jazyky. Evoluci (selekci i mutaci) mají memy. Na druhé straně ne každá změna je asi evoluce (hrníček se různě ošoupává a jednou rozbije, tomu bychom ale evoluce asi neříkali). Máme mluvit o evoluci …
více »Jak se liší největší viry od buněčných organismů?
A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …
více »
Sciencemag.cz
