Archiv článků: život

Regulace genové exprese také znamená, že zcela totožný soubor genů dává v průběhu života vzniknout výrazně odlišným tvorům. Každý propracovaný a složitý žluťásek začíná jako poněkud méně působivá zelená housenka. Dramatické metamorfózy od jedné formy k druhé je dosaženo čerpáním z odlišných částí téhož celkového souboru informací uložených v jediném …

Naše dosavadní diskuse vyjasnila, že (statickou) termodynamickou stabilitu a dynamicko-kinetickou stabilitu lze aplikovat na odlišné systémy a že se jejich povaha výrazně liší. (pokračování včerejšího úryvku) Existence dvou velmi rozdílných druhů chemické stability má však zásadní dopad na fyzikální i chemické vlastnosti systémů v rámci obou skupin. A to proto, …

Koncept stability je poměrně přímočarý a jednoznačný: entita je stabilní, jestliže přetrvává, tedy pokud v průběhu času zůstává beze změny. Je tu však něco pozoruhodného – v hmotném světě najdeme stabilitu dvou základních a velmi odlišných typů – statickou a dynamickou. Jedna je naprosto evidentní, druhá již tolik ne. Statická …

Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …

Po otázce po samotném vzniku života (dna oceánů versus mělké rybníčky) můžeme stejný problém řešit i pro vznik větších organismů, tedy dejme tomu fauny ediacara před cca 570 miliony lety. Zástupce fauny ediacara známe z nálezů na dnech mělkých mořích (vesměs šlo o přisedle žijící organismy), alespoň tak se to …

Opakovaně se prokázalo, že meteority z Marsu obsahují organické látky; že by to byl výsledek místního života, to se ale nepokládá za pravděpodobné. Kde se pak organický uhlík na Marsu bere? Přítomnost organického uhlíku v 10 meteoritech z Marsu prokázala již studie z roku 2012. Nejnovější analýza meteoritů Tissint, Nakhla …

Zhruba před 4 miliardami let (ale možná i ještě později, kolem 3,8 nebo i 3,6 miliardami let) skončilo velké bombardování a Země se dočkala stabilnějších podmínek. Předpokládáme, že někdy v té době, nebo krátce poté, vznikl i život. Ne snad, že by se nemohl objevit i dříve, ale oceány se …

Nebo by znělo lépe „tučný“? Další teorie o vzniku života. Na Zemi, nebo na Enceladu? Životu založenému na genetickém kódu mohly předcházet různé položivé autokatalytické sítě (ať už ještě před RNA světem nebo místo něj). Ty si většinou představujeme jako založené na proteinech, kdy protein/peptid A katalyzuje vznik peptidu B, …

Živé organismy upřednostňují různé izotopy, podle všeho to platí i pro dusík. Může nám to pomoci při pátrání po životě ve vesmíru? Víme, že život preferuje uhlík C12 před izotopem C13, z toho odhadujeme, že už některé cca 4 miliardy let staré vzorky jsou biologického původu (alespoň žádný anorganický anorganický …

Kuriózní konstrukce: Že by pozemský život nevznikl ve vodě, ale přestěhoval se do moře odjinud? Třeba z formamidu? Přebytek vody potlačuje vznik mnohých biomolekul seskládaných z více stavebních kamenů – reakce je pak posouvána směrem k hydrolýze, tj. rozpadu řetězců na jejich základní jednotky. Speciálně to představuje problém v případě …