Organické sloučeniny halogenů nejsou indikátorem života – byly pravděpodobně již součástí takzvané ‚primordiální polévky‘, na Zemi i exoplanetách. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů vznikají …
více »Vznikl by život na Zemi znovu?
Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme se ještě k „polévce“ a její heterogenitě. Problém přibližuje Kauffman (2004) na myšlenkovém experimentu z biosféry dnešní: vezmeme vzorek – třeba 1 gram – z každé bytosti přítomné v biosféře, rozemeleme do jediné dobře míchané …
více »Jílový život opět v centru zájmu
S teorií, že život organické látky „převzaly“ od jílů, přišel již dávno Graham Cairns-Smith. Nyní celá představa získala další podpůrné argumenty. Cairns-Smith napsal o živých jílech knihy Seven clues to the origins of life, v češtině podává výklad např. Richard Dawkins ve Slepém hodináři. V zásadě má jít o to, …
více »Pozůstatky života starého 4 miliardy let?
V hematitu starém kolem 4 miliard let byly objeveny struktury, které připomínají bakterie. V té době existovala kapalná voda i na povrchu Marsu. Máme rukou nejstarší doklady pozemského života? Na studii, která právě vyšla v Nature, se podílelo značné množství institucí i lidí. Pokud bychom příslušné struktury uznali za fosílie, …
více »Život v atmosféře hnědých trpaslíků
Když se řekne život ve vesmíru, obvykle se tím myslí planeta podobná Zemi. Nemohl by ale život existovat i na exotičtějších místech? Stále hledáme druhou Zemi – planetu podobnou naší rodné hroudě, která obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Zatím jsme takovou planetu nenašli. Ne, že by neexistovala, ale současné metody …
více »Alternativa pro RNA svět
Další výzkum na Scripps Research Institute ukazuje, že kombinace RNA a DNA mohla stát už na počátku pozemského života. Jedná se tak o alternativu k teorii RNA světa, kterou na této instituci rovněž podrobně zkoumají. Viz také: RNA svět by po 4 miliardách let mohl zase začít fungovat Základem nového …
více »Život ve vesmíru: Přišli jsme příliš brzy?
Vesmír je starý 13,5 miliardy let, Země 4,5 miliardy let. Není tedy zdánlivě důvod, proč by vesmír nemohl být plný života nebo i inteligence už dávno před vznikem Země. Nový pohled na věc tvrdí, že naopak i dnes je z hlediska frekvence života ve vesmíru nejspíš ještě příliš brzy. Avi …
více »Nejstarší důkaz života – stromatolity staré 3,7 miliardy let
Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let, uvedli Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo. …
více »Komplexní život ve vesmíru je pravděpodobný, pokud…
Fermiho paradox i Drakeova rovnice jsou dobře známé koncepty, operují však s příliš mnoha neznámými. Co alespoň některé pravděpodobnosti zkusit určit přesněji? Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a biochemik William Bains z Massachusetts Institute of Technology publikovali v časopisu Life model, který praví – je-li ve vesmíru běžný …
více »Oceán na Enceladu může být teplejší a blíže povrchu
Saturnův měsíc Enceladus je jedním z míst sluneční soustavy, kde pod ledovou krustou předpokládáme oceán. Po průletu sondy Cassini vedly naměřené výsledky k předpokladu, že na pólu je ledová krusta tlustá 30-40 km, na rovníku okolo 60 km. Nové výsledky publikované v časopisu Geophysical Research Letters ale přinášejí změnu. Výsledky …
více »