Archiv článků: život ve vesmíru

Jupiterův měsíc Europa obsahuje pod ledovou krustou téměř jistě oceán kapané vody. Europu pokládáme ve Sluneční soustavě za jedno z nejnadějnějších míst pro hledání života (mimozemského, ale přitom cca pozemského typu). Nová studie ale pravděpodobnost/možnost života na Europě zpochybňuje. Paul Byrne (Washington University, St. Louis) a jeho kolegové došli k …

Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature …

Zajímavý a snad i dokonce v něčem nový přístup k Fermiho paradoxu, Drakeově rovnici a otázce: Kde tedy všichni /mimozemšťani/ jsou? Proč jsme se dosud neobjevili žádnou mimozemskou civilizaci? Na první pohled se zdá, že pravděpodobnost, že jsme sami (ať už úplně, v Galaxii, v pozorovaném vesmíru, v rámci nějakého …

Organický materiál nalezený v několika oblastech na povrchu trpasličí planety Ceres je pravděpodobně exogenního původu. Mohly jej s sebou přinést dopadající asteroidy z vnějšího pásu planetek. Vědci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS) a dalších institucí provedli dosud nejkomplexnější analýzu příslušného materiálu a jeho geologických souvislostí. Za …

Pátrání po životě v oceánech cizích světů může být obtížnější, než se astrobiologové dosud domnívali, a to i v případě, že dokážeme přímo odebírat vzorky mimozemských vod. Nová studie se zaměřuje na Saturnův měsíc Enceladus, kde voda z podzemního oceánu vyvěrá trhlinami na povrch. Jenže to nemusí tolik znamenat: je-li …

A navíc různé aminokyseliny mají při přenosu různé vlastnosti, což mohlo ovlivnit i podobu pozemského života. Tvrdí to alespoň vědci kolem britského urychlovače Diamond Light Source. Stephen Thompson a Sarah Day zkoumali, jak molekuly aminokyselin dokážou přežít drsné podmínky vesmíru. Závěr zní, že kosmický prach mohl hrát klíčovou roli v …

Objev (možné) superzemě vzdálené méně než 20 světelných let dává vědcům novou naději v pátrání po světech, které by mohly být domovem života cca pozemského typu. Exoplaneta GJ 251 c je podle stávajících dat téměř čtyřikrát hmotnější než Země a pravděpodobně se jedná o kamenný objekt. A navíc se nachází …

V rané fázi svého vzniku prošly subneptunové planety fází, kdy byly pokryty hlubokým, horkým magmatickým oceánem… Exoplaneta obíhající kolem trpasličí hvězdy ve vzdálenosti 124 světelných let od Země se v dubnu letošního dostala na titulní stránky médií. Vědci z Univerzity v Cambridge totiž oznámili, že planeta K2-18b by mohla být …

V protobuňkách se z RNA a peptidů skládá protoribosom. Je život ve vesmíru vzácný, nebo se naopak může vyskytovat skoro všude? Odpověď na tuto otázku hledá projekt PROTOCELL Dr. Kláry Hlouchové, který vzniká v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. PROTOCELL patří mezi 13 českých vědeckých a technologických experimentů podpořených Evropskou …

Hyceánské světy mají povrch tvořený výlučně (nebo téměř výlučně) mořem a hustou atmosféru plnou vodíku. Vlastně si nejsme úplně jisti ani samotnou jejich existencí, úvahy o jejich obyvatelnosti jsou proto ještě spekulativnější. Tento typ exoplanet je zajímavý mj. tím, že by se díky husté atmosféře mohly udržovat v teple i …