Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze …
více »Nová studie zpochybňuje exoplanetu s životem produkujícím dimethylsulfid
Nedávné zprávy o tom, že vesmírný dalekohled Jamese Webba našel známky života na vzdálené exoplanetě, pochopitelně vzbudily velkou pozornost. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by se dala přítomnost dimethylsulfidu, který je na Zemi biologického původu, ověřit. Loni se objevila studie o příslušné biosignatuře v atmosféře K2-18b. …
více »Občanská věda pomohla objevit unikátní exoplanetu ve dvojhvězdném systému a obyvatelné zóně
TOI 4633 c nemá pevný povrch, její atmosféra je pravděpodobně hustá a obsahuje vodní páru, vodík a metan. Tým astronomů a občanských vědců objevil planetu v obyvatelné zóně neobvyklého hvězdného systému, který zahrnuje 2 hvězdy a potenciálně i další exoplanetu. Lovci exoplanet si planety podobné Neptunu všimli, když přecházela před …
více »Mimozemské planety s životem mohou být ne zelené, ale purpurové
Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření. I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá …
více »Šance pro život? V raném vesmíru rychle přibývalo kyslíku
Na základě nových dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové změřili množství kyslíku v raném vesmíru. Výsledky ukazují, že v galaxiích vzrostlo zastoupení kyslíku v rozmezí cca 500-700 milionů let po velkém třesku a od té doby zůstalo stabilní. Takto (nečekaně) rychlá tvorba těžších prvků podle autorů studie naznačuje, že …
více »Simulace vývoje pozemské atmosféry pomůže najít biosignatury na exoplanetách
Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …
více »S životem na Titanu se prý moc počítat nedá
Nová studie tvrdí, že podpovrchový oceán Titanu je s největší pravděpodobností neobyvatelným prostředím. Výsledek má mít navíc obecnější význam, týká se i dalších měsíců obřích planet. „Bohužel nyní budeme muset být při hledání mimozemských forem života v naší Sluneční soustavě o něco méně optimističtí,“ komentuje výsledek Catherine Neish z University …
více »Podzemní oceán má i maličký měsíc Mimas, vznikl nedávno
Pod silně zvrásněným povrchem Mimasu, jednoho z nejmenších Saturnových měsíců, se zřejmě také nachází oceán kapalné vody. Překvapivý objev – Mimas má průměr pouze 400 km – navíc odhalil, že tento oceán nejspíš vznikl před pouhými 5 až 15 miliony let, což z Mimasu činí i zajímavý cíl pro studium …
více »Astrobiologové mají katalog systémů obsahujících současně planety podobné Zemi a Jupiteru
Lauren Weiss z University of Notre Dame a její kolegové vytvořili první katalog malých planet podobných Zemi, v jejichž systému se dále vyskytuje i planeta podobná Jupiteru. Vytváření tohoto souboru trvalo jeho autorům 10 let. Jupiter se pokládá za jednu z možných příčin vzniku života na Zemi. Během formování Sluneční …
více »Detekce kapalné vody a života na exoplanetách: schází oxid uhličitý, v atmosféře je ozon
Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …
více »