Výkyvy teplot a potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelná dostupnost potravy jejich růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na tento překvapivý jev nyní upozorňuje nový výzkum Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, jehož výsledky publikoval časopis Functional Ecology. Jednotliví …
více »Šakali v Podyjí
V nové pastvině exmoorských koní u Havraníků se podařilo získat první přímý důkaz výskytu šakala obecného v Podyjí. Fotopast zachytila hned dva jedince, kteří se brzy ráno objevili na okraji lesní světliny. V polovině srpna přinesla fotopast v nové pastvině exmoorských koní u Havraníků překvapivé záběry – hned dva šakaly …
více »Zamotaný evoluční stromeček plazů
Hodnocení fylogenetického postavení želv je mimořádně obtížné. Rod Coelurosauravus z pozdního permu byl asi prvním obratlovcem schopným pasivně létat. O tom, zda předci hadů žili ve vodním prostředí, se stále vede diskuse. Původ žijících plazů musíme hledat v období pozdních prvohor a začátku druhohor. Za výchozí typ uspořádání spánkových jam …
více »Na počátku mnohobuněčných živočichů mohly stát žebernatky
Nové poznatky ukazují, že monofylie prvoústých je nejistá, a dokonce nepravděpodobná. Mnohobuněční živočichové (Metazoa) mají charakteristický zárodečný vývoj provázený složitými přestavbami zárodečných listů a je pro ně obvykle příznačné zvláštní uspořádání buněk a mezibuněčné hmoty obsahující kolagen. V pokročilejších liniích mnohobuněčných živočichů se vyvinul nový způsob mezibuněčných spojení (mezerové spoje), …
více »Všudypřítomná chůze po vodě
O evoluční zdatnosti bruslařek svědčí fakt, že jsou jediným hmyzem, který dokáže žít na hladině uprostřed oceánů. V Novém zákoně vylíčili evangelisté Marek, Matouš i Jan, jak Ježíš přešel po hladině Galilejského jezera. Mnozí živočichové opakují tento biblický zázrak bez potíží dnes a denně. Využívají při tom vysokého povrchového napětí. …
více »Potvrzeno: v CHKO Pálava se vyskytují šakali
Na snímcích z fotopasti, která byla na začátku jara umístěna v národní přírodní rezervaci Tabulová, byli v jednom okamžiku zachyceni dva dospělí šakali obecní. Fotopasti jsou v chráněné krajinné oblasti Pálava instalovány kvůli systematickému monitoringu zdejší přírody. Zaznamenané údaje se stávají součástí Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravuje Agentura ochrany …
více »Vědci z Masarykovy univerzity objevili na Islandu nové druhy suchozemských plžů
Tým biologů z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity učinil významný objev v oblasti biodiverzity. V rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody objevili čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly pozorovány. Nově zjištěné druhy trpasličích suchozemských plžů nalezené na Islandu: kuželík tmavý (Euconulus alderi), vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), vrkoč rýhovaný …
více »Psi bez lidí možná dokážou přežít lépe, než si myslíme
Psy pokládáme za závislé na člověku, zcela zdomácnělé. Však jde o nejdéle domestikovaný druh, s nímž mají lidé navíc mnohdy těsný vztah (v kontrastu třeba se zvířetem, které je pro nás živou zásobárnou masa). I toulaví psi se živí hlavně díky lidem. Nicméně občas se ukážou být být překvapivě životaschopní …
více »Mýval se bude šířit i na další území
Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …
více »Má klimatická změna vliv na načasování reprodukce srnců?
Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …
více »
Sciencemag.cz
