Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole. Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že …
Read More »Brouk z barmského jantaru překvapil unikátními tykadly
Icaroramus perisi měl zároveň na zadečku strukturu, kterou vědci považují za světelný orgán. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na …
Read More »Slovenskí a poľskí vedci prepisujú evolučnú históriu európskych jašteríc
Pôvod jašteríc z čeľade Lacertidae, ktoré sa vyskytujú v Euroázii a Afrike, by sme našli v Európe. Práve tu dnes tvoria dominantnú skupinu plazov a sú dobre známe aj na Slovensku, kde domovinu nachádza hneď niekoľko druhov – od ikonickej jašterice múrovej (Podarcis muralis) a prísne chránenej jašterice zelenej (Lacerta …
Read More »Projekt SmartSheep: Věda pomůže lépe chránit stáda před útoky vlků
Výzkumníci budou schopni zjistit, zda se na opakovaných útocích podílejí stejní vlci. Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze se stala partnerem nového výzkumného projektu SmartSheep, který získal podporu v rámci programu NAZV – ZEMĚ II. Zaměřuje se na vědecké hodnocení účinnosti opatření určených k ochraně hospodářských zvířat před útoky velkých …
Read More »Řetězový kanibalismus: problémem jsou nejen priony
Kanibalismus je téma samozřejmě obecně fascinující, nejen z pohledu evoluční biologie/psychologie. Proč je konzumace lidského masa ve většině kultur silně tabuizována? Přímo se nabízí, že zde do hry bude vstupovat riziko infekce – pamatujeme si příběh nemoci kuru z Nové Guineje a konec konců i nemoc šílených krav/BSE se dávala …
Read More »Jediná molekula rozhoduje o tom, kdo se bude rozmnožovat
Jak si dokáže jedna samice po desítky let udržet výhradní právo na rozmnožování v rodinné skupině čítající stovky jedinců? A proč se ostatní samice dobrovolně vzdají vlastní reprodukce? Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli také Jan Okrouhlík a Radim Šumbera z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, …
Read More »Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
Desítky let se zdálo, že ptákům ve srovnání s ostatními obratlovci chybí překvapivě velké množství genů. Ztratili je skutečně během evoluce, nebo je vědci jen nedokázali najít? Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR vedený Danielem Ellederem ve spolupráci s českým molekulárním biologem Jiřím Nehybou z University of …
Read More »Candáti mají skvělý orientační smysl – po nočním lovu se vracejí domů s překvapivou přesností
Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že …
Read More »Hmyzem roku 2026 je kudlanka nábožná
Dospělí samci zpočátku pro páření vyhledávají především syté partnerky. Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2026 Hmyzem roku kudlanku nábožnou. Kudlanka představuje dokonalého hmyzího predátora, který se od počátku milénia nebývale šíří Českou republikou. Zároveň díky pověstnému kanibalismu, velkým očím a postoji, který připomíná modlící se postavu, přitahuje kudlanka neustále …
Read More »Klíšťata umí víc, než jsme si mysleli
Sialované glykoproteiny mohou hrát klíčovou roli ve vývoji klíštěte. Vědecký tým z Katedry chemie PřF JU učinil překvapivý objev v biologii klíšťat. Nová studie ukazuje, že klíště obecné (Ixodes ricinus) je schopno samo vytvářet kyselinu sialovou – molekulu, která je dosud spojována především s buňkami obratlovců včetně člověka. Objev zásadně mění …
Read More »
Sciencemag.cz
