Archiv článků: zoologie

Nové poznatky ukazují, že monofylie prvoústých je nejistá, a dokonce nepravděpodobná. Mnohobuněční živočichové (Metazoa) mají charakteristický zárodečný vývoj provázený složitými přestavbami zárodečných listů a je pro ně obvykle příznačné zvláštní uspořádání buněk a mezibuněčné hmoty obsahující kolagen. V pokročilejších liniích mnohobuněčných živočichů se vyvinul nový způsob mezibuněčných spojení (mezerové spoje), …

O evoluční zdatnosti bruslařek svědčí fakt, že jsou jediným hmyzem, který dokáže žít na hladině uprostřed oceánů. V Novém zákoně vylíčili evangelisté Marek, Matouš i Jan, jak Ježíš přešel po hladině Galilejského jezera. Mnozí živočichové opakují tento biblický zázrak bez potíží dnes a denně. Využívají při tom vysokého povrchového napětí. …

Na snímcích z fotopasti, která byla na začátku jara umístěna v národní přírodní rezervaci Tabulová, byli v jednom okamžiku zachyceni dva dospělí šakali obecní. Fotopasti jsou v chráněné krajinné oblasti Pálava instalovány kvůli systematickému monitoringu zdejší přírody. Zaznamenané údaje se stávají součástí Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravuje Agentura ochrany …

Tým biologů z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity učinil významný objev v oblasti biodiverzity. V rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody objevili čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly pozorovány. Nově zjištěné druhy trpasličích suchozemských plžů nalezené na Islandu: kuželík tmavý (Euconulus alderi), vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), vrkoč rýhovaný …

Psy pokládáme za závislé na člověku, zcela zdomácnělé. Však jde o nejdéle domestikovaný druh, s nímž mají lidé navíc mnohdy těsný vztah (v kontrastu třeba se zvířetem, které je pro nás živou zásobárnou masa). I toulaví psi se živí hlavně díky lidem. Nicméně občas se ukážou být být překvapivě životaschopní …

Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …

Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …

Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie. Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá …

Nová rozsáhlá studie maďarských etologů z budapešťské Eötvös Loránd University (významné centrum psovědných výzkumů) se zaměřila na čichové schopnosti jednotlivých psích plemen. Border kolie dosáhly vyšší úspěšnosti než některá lovecká plemena, jako jsou zlatí retrívři, labradoři, maďarští a němečtí ohaři, baseti, bloodhoundi a kokršpanělé. Což je rozhodně překvapivé, protože pro …

Ptakořitní (vejcorodí, Monotremata) savci jsou unikátní skupinou, kterou dnes reprezentují ptakopyskové a ježury (těch je více druhů). Ptakopysk žije ve vodě, ježura je suchozemská. Co jejich poslední společný předek? No, u savců (jakkoliv toto jsou hodně divní savci) bychom si tipli, že posun k životu ve vodě je druhotný. U …