Archiv článků: zoologie

Studie biologů z Wageningen University a Německého centra pro výzkum primátů odhalila pozoruhodný jev u volně žijících šimpanzů v západní Africe: používání kamenů k vydávání zvuků, pravděpodobně jako způsob komunikace. V průběhu pětileté terénní studie shromažďoval výzkumný tým pomocí kamerových pastí videozáznamy na pěti různých místech v přírodní rezervaci v …

I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek. Výsledek práce nazvané Trace amounts of insecticide, …

Sysel obecný dnes patří mezi nejohroženější savce české přírody. Zatímco ještě v polovině 20. století byl na mnoha místech běžný, dnes přežívá pouze v malých a izolovaných koloniích. Změny v zemědělské krajině, úbytek vhodných travnatých stanovišť i intenzivní hospodaření vedly k dramatickému poklesu jeho populací. Proto byl v České republice …

Slavná 300 milionů let stará fosilie, o které se předpokládalo, že jde o nejstarší známou chobotnicí – a která se díky tomu dokonce objevila v Guinnessově knize rekordů – se ukázala být něčím úplně jiným. Pomocí nejnovějšího synchrotronového zobrazování, které umožňuje nahlédnout dovnitř fosilní horniny, objevili vědci uvnitř horniny zachovalé …

Metan, který je známý především jako silný skleníkový plyn, může ve sladkých vodách překvapivě končit až v tělech ryb. Nová studie vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ukazuje, že uhlík pocházející z metanu může postupovat potravním řetězcem, a dokonce přispívat k růstu ryb. Na dně sladkovodních nádrží vzniká při …

Kříženci myši domácí mohou být neplodní i z jiných genetických důvodů, než věda doposud předpokládala. K tomuto překvapivému zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Heredity vychází z pozorování myší ve volné přírodě, kde se genetické bariéry mezi populacemi projevují pestřeji …

Rypoš lysý patří k nejpozoruhodnějším savcům planety – je mimořádně dlouhověký, odolný vůči nádorům a dobře snáší nedostatek kyslíku. Nová studie, na níž se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, však ukazuje, že se nejedná o jediný druh. Populace rypošů lysých tvoří tři historicky oddělené linie, …

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jej objevil v etiopských horách a popsal jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi. Objev ukazuje, že i dnes lze nacházet nové druhy živočichů, …

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) patří mezi nejbizarnější savce a zároveň představuje jeden z nejzajímavějších modelů současného biomedicínského výzkumu. Je znám mimo jiné svou extrémní dlouhověkostí, odolností vůči nádorovým onemocněním či tolerancí k nedostatku kyslíku. Navzdory své proslulosti a intenzivnímu (bohužel převážně laboratornímu) studiu zůstávala genetická diverzita tohoto druhu v přírodních …

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií. …