Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji, která sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry, přinesla znepokojivé odpovědi. …
více »Největší sauropodi vznikli mnohokrát
Sauropodi byli největšími suchozemskými živočichy. Žádný jiný dinosaurus ani suchozemský savec se jim ani nepřiblížil. Nová studie zkoumá, jak tito superobři dosahovali svých rekordních rozměrů v průběhu času. Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii. Díky nové …
více »Nový přírůstek do české savčí rodiny: Bělozubka tmavá je 90. druhem
V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem. Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro …
více »Ryby vylézající z vody mají lepší čich
Některé ryby umí vylézat z vody a trávit na souši určitý čas. Nejčastěji se to děje v noci a z českých ryb to dělají například úhoři. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukázali, že takovéto ryby mají pravděpodobně vylepšený čich. Analýza genomu a mozku dvou set druhů ryb, naznačuje, že …
více »Jak spočítat, kolik ryb je v jezeře?
Patnáct let sledovali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR čtrnáct nádrží, aby upřesnili modely pro výpočet množství ryb v nádržích a jezerech. Výsledky z této rozsáhlé studie pomohou interpretovat údaje z tisíců evropských lokalit. Otázka, kolik ryb je v jezeře, napadne při pohledu na vodní hladinu snad každého. O to …
více »Prasata na rozdíl od psů člověka nenavádějí k potravě, ale celé je to složitější
Experiment s obvyklým designem: Zvíře ví, kde je potrava, ale samo se k ní nemůže dostat. Přichází člověk. Pokusí se mu nyní zvíře naznačit, že by měl vytáhnout pamlsky a poslušně je vydat? Další (nejen) psovědný výzkum z maďarské Eötvös Loránd University. Proti sobě tentokrát byli testováni psi a prasata …
více »Podivuhodný ptačí chromozom
U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …
více »Americkým norkům uprchlým ze zajetí se opět zvětšil mozek
Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná. V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale …
více »Vědci testovali koně v kabátech, aby porovnali různé možnosti pruhování zeber
Výklady zebřího pruhování jsou mezi biology oblíbeným tématem. Podle nejčastějších teorií má pruhování mást, ať už šelmy nebo bodavý hmyz. Nechybí ale třeba ani názor, že vzor souvisí s termoregulací. Nová studie nyní porovnávala různé varianty pruhování. Speciálně vzor, kdy jsou mezi barvami ostré přechody a tmavé pruhy jsou úzké …
více »Velcí savci během lock-downů změnili chování
Například v ulicích Santiaga v Chile se proháněly pumy. Lidské chování se během lock-downů v prvních měsících celosvětové pandemie COVID-19 dramaticky změnilo, což mělo za následek také změny chování suchozemských savců. Vyplývá to ze studie, kterou v prestižním časopise Science zveřejnil velký mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli i vědci z Fakulty …
více »