Archiv článků: zoologie

Vědci úspěšně zrekonstruovali tajemné brouky z období dinosaurů

Podrobně zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli v roce 2019 badatelé v barmském jantaru, se podařilo mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Davida Perise z německé University of Bonn a Robina Kundraty z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Pomocí moderní výpočetní tomografie …

více »

Švábi žijící jako superorganismus

Väčšina organizmov v prírode žije jednoducho, osamelo. Iba neveľký počet dosiahol najvyšší stupeň hierarchie a žije v organizovaných „štátoch“. Medzi nich patria napríklad včely či mravce, ale aj cudzokrajné termity a ďalších 15 bizarných skupín. Pre tieto „eusociálne“ organizmy je typická deľba práce, prekryv generácií a starostlivosť o potomstvo. Vedci …

více »

Do roku 2050 bude nepůvodních druhů o celou třetinu více

Do roku 2050 se zvýší počet nepůvodních druhů ve světě o 36 %. V Evropě je trend ještě výraznější, do poloviny tohoto století zdomácní 2500 nových nepůvodních druhů, což představuje relativní nárůst o 64 % oproti roku 2005. Počet invazních druhů by bylo možné snížit přísnějšími předpisy o biologické bezpečnosti. K těmto …

více »

Šimpanzi si pomáhají víc než bonobové

Schopnost a ochota lidí spolupracovat se vyvíjela v souvislosti s lovem velké zvěře a při konfliktech s jinými skupinami. Takovou teorii těžko přímo ověřovat na našich předcích, ale lze ji testovat u našich nejbližších příbuzných, tedy „pravých“ šimpanzů a šimpanzů bonobo. Praví šimpanzi více loví a jsou teritoriálnější, tedy dostávají …

více »

Čeští biologové objevili dva nové druhy savců

Oba nově popsané druhy etiopských hlodavců mohou mít i praktický význam pro člověka jako přenašeči hantavirů. Mezinárodní tým biologů pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců AV ČR objevil v Etiopii dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců z rodu Stenocephalemys. Oba nové druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách nad 3 500 metrů …

více »

Proč si vydry pohazují s kameny?

Mořské vydry používají nástroje celkem jednoznačně k tomu, aby se dostaly k potravě, smysl jejich počínání nevzbuzuje další otázky. Jenže i různé druhy říčních vyder si hrávají s kameny, alespoň v zoologických zahradách. Proč to vůbec dělají? Zůstaňme u chování vyder v zajetí. Vědci z University of Exeter nyní podrobně …

více »

Netopýři z Býčí skály: za posledních 40 let jich na zimovišti výrazně přibylo

Početnost dvou druhů netopýrů, netopýra velkého (Myotis myotis) a vrápence malého (Rhinolopus hipposideros), kteří zimují v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu, se od roku 1977 výrazně zvýšila. Vyplývá to z celoživotního průzkumu vloni zemřelého zoologa Jana Zimy. Jeho data nyní v prestižním odborném časopise Frontiers in Zoology zveřejnili vědci Ústavu biologie obratlovců …

více »

Akvárium jako z devonu – ale Jurský park to neznamená

Akvarijní rybky zebřičky mohou po zásahu do genomu nejenom svítit. Cílenou mutací se z nich dají vytvořit i tvorové, kteří připomínají bezčelistnaté ryby z devonu. Přitom se jedná o mutaci v jediném genu; autoři příslušného výzkumu ovšem netvrdí, že by se z toho daly vyvozovat scénáře typu Jurský park. Nejedná …

více »

Genetická analýza světlušek: Brouci svítili už dinosaurům

Světlušky pocházejí původně z oblasti dnešní jižní Číny a Zadní Indie, na Zemi se vyskytují již 100 milionů let a jejich prapředci se velmi podobali kovaříkům. I k těmto závěrům dospěli vědci z Laboratoře biodiversity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pomocí genetických metod věnují …

více »

Knihy o vlcích: Arktický vlk

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

S tím, jak vlci dnes běhají málem v satelitech velkoměst, se z kuriózního tématu, strachu či kultu stává záležitost víceméně mainstreamová. Ale přece jen na procházce vlka zatím běžně nepotkáte, takže zájemci jsou odkázáni na zoo, vlkopsy (československých vlčáků je kolem nás dost, ale kolik toho mají z vlčí povahy, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close