Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z …
Read More »Hyeny se nejspíš poznávají podle vytí
Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …
Read More »Psovité šelmy Jižní Ameriky si jsou blízce příbuzné
V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, …
Read More »Překvapení: Nálevník se živí viry
Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …
Read More »Čmelák si v paměti uchovává pouze relativní srovnání
Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná. V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší …
Read More »Kukačky si pamatují hnízda, která již parazitovaly
Nedávej všechna vejce do jednoho košíku – tímto starým pořekadlem se řídí i kukačky. Zjistil to tým vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a University of Essex. Výsledky více než 15letého výzkumu ukázaly, že v případech, kdy se ve hnízdě rákosníka velkého objevilo více kukaččích …
Read More »Psi stres člověka opravdu cítí
Titulek je na první pohled trivialita. Pes stres (nebo strach) člověka samozřejmě pozná, alespoň někdy, o tom těžko pochybovat. Zvládnou to ovšem i jiní lidé, takže otázka zní, zda se pes v tomto ohledu řídí skutečně pachem, nebo si vystačí s řečí těla. Nový výzkum (hlavní autorka Clara Wilson z …
Read More »Zpochybnili teorii o tom, jak souvisí velikost zvířat s rychlostí metabolismu
Podle standardního výkladu závisí rychlost metabolismu živočichů především na jejich velikosti – poměr objemu a povrchu určuje, jak rychle ztrácejí produkované teplo. Větší zvířata mají proto pomalejší metabolismus, samozřejmě v závislosti na dalších faktorech (teplota prostředí, teplokrevnost…), rychlost metabolismu se může měnit i v průběhu života. S hmotností se zmenšuje …
Read More »Pozoruhodný život mihule
Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …
Read More »Obří vydra konkurovala lvům a hyenám
Na území dnešní Etiopie se podařilo objevit fosilie dávné vydry – ovšem poněkud větší, než jsou ty dnešní, dosahovala totiž hmotnosti kolem 200 kg. U nás žijící vydra říční má 3–15 kg, mořská vydra ze severního Pacifiku do 45 kg. Megavydra byla datována do období před 2,5 až 3,5 miliony …
Read More »
Sciencemag.cz
