Archiv článků: zoologie

Můžeme tomu říkat vytrvalost, tvrdohlavost nebo i utopené náklady – jde prostě o přesvědčení, že když už jsme nějaké věci věnovali určitý čas (fyzické či duševní úsilí, peníze apod.), je kvůli tomu nějak cennější. Že v nějaké činnosti stojí za to pokračovat prostě proto, že už jsme se jí zabývali …

Nebo možná lépe mluvit o dialektech? Každopádně rypoši takto poznají našince od cizinců. Gary Lewin a Alison Barker z Max Delbrück Center for Molecular Medicine, Nigel Bennett a Daniel Hart z University of Pretoria v Jihoafrické republice a jejich kolegové provedli rozsáhlý výzkum fascinujících, i když ne zrovna fešných hlodavců …

Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší …

Usiluje o rozmnožení spíše samec na vrcholu sil, nebo chcípák? Titulek si samozřejmě žádá trochu vysvětlení. Pokud je samec na tom zdravotně bídně, co by měl udělat z hlediska svých rozmnožovacích aktivit? Někam zalézt a zkusit se vyléčit a o sex usilovat, až na tom bude lépe? Nebo naopak poslední …

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se …

Bércouni jsou málo známí afričtí savci, kteří svým vzhledem připomínají hlodavce, ale evolučně jsou příbuznější slonům nebo mořským sirénám. Mezinárodní tým biologů, který vede Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, nyní odkryl evoluční vztahy mezi jednotlivými skupinami bércounů. Získané výsledky dokazují, jak málo dosud víme i o tak významných skupinách …

Jídlo, nebo vítr. To je volba ptáků migrujících na indoevropské letové trase. Vědci pomocí počítačových simulací zjišťovali, čemu dávají ptáci při cestách přednost. Srovnáním se skutečnými letovými trasami, které sledovali pomoci malých vysílaček připevněných na zádech ptáků, experti zjistili, že ptáci využívají oboje. Na podzim preferují potravní zdroje, na jaře …

Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …