Žokejové se spolu často dohadovali, jestli má kůň v trysku někdy všechna čtyři kopyta ve vzduchu. Stanford sám na to vyhlásil vysokou sázku… Ve vědeckém časopise Nature nedávno vyšel fascinující článek Johna Hutchinsona a jeho kolegů s názvem „Je rychlý pohyb slonů skutečně běh?“. Výzkumníci namalovali dvaačtyřiceti slonům v místě …
více »Objev unikátního světélkujícího brouka odhaluje evoluci bioluminiscence u kovaříků
Sinopyrophorus je unikátní tím, že má pouze nepárový zadečkový orgán, který svítí zeleně. Unikátního světélkujícího kovaříka objevil nedávno tým vědců v subtropickém lese v Číně, kde dosud tito brouci nebyli zaznamenáni. Světélkující kovařík dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou …
více »Genom a určení pohlaví varanů
Varani si zřejmě v evoluci pohrávali s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sami chránili před svým jedem, který vyvolává krvácení. Pracovníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Zoo Praha byli částí mezinárodního týmu, který publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra světa, varana komodského. Článek právě vyšel …
více »Proč rypoš necítí bolest
Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …
více »Jikry halančíků se šíří zažívacím traktem labutí
O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …
více »Kde se vzaly psí oči
Pes a vlk se od sebe anatomicky liší v jedné drobnosti, která však při soužití s člověkem zřejmě hraje velkou roli. Nová studie, kterou vedla Juliane Kaminski z University of Portsmouth, zjistila, že na rozdíl od vlků mají psi vyvinutý sval nad očima, který jim umožňuje viditelně zdvihat obočí. Psi …
více »Proč ptáci žijí déle než savci
U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …
více »Devátý „Návrat divokých koní“ do Mongolska proběhl úspěšně
Navzdory potížím na začátku transportu, které vyvrcholily vyložením klisny Tanii z letadla těsně před úterním startem z Kbel, se zbývající tři klisny podařilo v pořádku přepravit do Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. V Tachin talu včera po deváté hodině večer vyběhly Tárik, Tara a Spina z přepravních boxů do …
více »Už (zase) najisto víme, proč jsou zebry pruhované
Aktuální odpověď praví, že se tím chladí, a to kupodivu lépe, než kdyby byly celé světlé. Otázka, proč mají zebry pruhy, je samozřejmě populární. Jako první napadne pohlavní výběr. Problém s teoriemi, které argumentují vkusem (zejména) samic, spočívá v tom, že je nesnadno s nimi dále pracovat – snad jen, …
více »Rysí putování: v Brdech dobře, na Šumavě (možná) lépe
Mladý rys, kterého na podzim roku 2018 zachytila fotopast v chráněné krajinné oblasti Brdy, se již na konci roku vrátil zpátky na Šumavu, do její západní části a tady trávil celou dobu říje. Potvrdilo to porovnání snímků z fotopastí, na kterých je tento jedinec zachycen. Každé zvíře má totiž jedinečnou …
více »