(c) Graphicstock

Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody.

U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. i methylaci. Z toho, kolik úseků DNA (promotorů genů) vhodných k methylaci u savců existuje, pak můžeme odhadovat i maximální věk druhu. Když metodu kalibrujeme, dokážeme takto odhadovat věk i tam, kde ho přesně neznáme.
Studie publikovaná ve Scientific Reports vychází z analýzy 252 plně sekvenovaných genomů obratlovců. Zde se vědci zaměřili na 42 genů a zkoumali methylaci v příslušných úsecích, opět na základě on-line databází.
Výsledky mají hrát roli v ochraně druhů (jaké populace jsou ještě životaschopné) nebo i třeba v managementu při rybolovu (kolik smíme lovit, aby se populace stačila obnovovat). Tímto způsobem můžeme zkusit odhadnout i maximální věk druhů vyhynulých nebo těch nedostatečně prozkoumaných.
A výsledky? Patrně nejdéle žijící savec, velryba grónská (bowhead whale, Balaena mysticetus), se prý může dožít až 268 let. Neznáme přitom jedince nad 211 let.
Mamut srstnatý měl jako limit 60 let (slon africký 65 let).
Neandrtálcům a denisovanům studie přičítá 37,8 let, Homo sapiens 38 let.

Mayne, B., Berry, O., Davies, C. et al. A genomic predictor of lifespan in vertebrates. Sci Rep 9, 17866 (2019) doi:10.1038/s41598-019-54447-w
https://doi.org/10.1038/s41598-019-54447-w
Zdroj: The Conversation

Poznámky PH:
Asi každého hned napadnou námitky. Jak ostatně vidíme i v případě člověka, to, že příslušný vztah platí u většiny savců, neznamená, že musí platit plošně. Navíc, co znamená ona „životnost“ – určitě ji tu a tam nějaký jedinec může překonat. Není to ovšem rozhodně ani průměrný věk, spíše „maximální doba dožití očekávatelná za normálních podmínek“, což už je ale poněkud vágní.
Chápu-li navíc dobře, srovnával se počet míst, kde může dojít k methylaci, nikoliv míra methylace ve věku x. Kromě potenciálních cílů methylace může být podstatné i to, jak rychle k ní dochází. (Jak se např. konkrétně methyluje DNA u lidí?)
V abstraktu výše se tu hovoří o obratlovcích (viz i zmínka o rybolovu), tu pouze o savcích. Též je zde zmíněn Osamělý George, obří želva zemřelá v roce 2012 jako poslední příslušník svého druhu ve věku 112 let. Z dat o DNA vychází maximum tomuto druhu na 120 let.
Mamut byl ovšem, alespoň se tak uvádí, příbuzným slona indického (slon indický je blíže příbuzný mamutovi než slonu africkému), asi lépe tedy srovnávat takto. Slon indický se dožívá spíše pod 50 let.
K výsledkům u člověka. V této souvislosti nemá smysl mluvit o moderní medicíně nebo životním stylu, nejde o průměrnou délku života. Sedmdesátky se tu a tam dožívali lidé i v minulosti. Nakonec maximální věk počítaný v rámci studie celkem koresponduje s tím, jakého maxima se dožívají zvířata v zoologických zahradách. U člověka jde tedy o odchylku nějak zásadnější.
Takto chápáno, máme methylaci brát jako míru poškození? (Jenže methylace DNA se v nějaké míře přenáší i do další generace, to pak do sebe nějak nezapadá.)

Britové navrhují proti koronaviru nosní sprej

Před půl rokem by toto řešení mělo asi větší smysl než dnes – zvlášť, když …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close