Archiv článků: zoologie

Quaestio simpsonorum, nová hvězda fauny ediakara

Ediakarská fauna, jedno z nejstarších společenství mnohobuněčných makroskopických organismů, je slavná a dobře prozkoumaná. I přesto o ní ale zase tak moc nevíme. Tehdejší organismy se moc těm dnešním nepodobají. Sice se spekuluje, že ten či onen ediakarský organismus by mohl patřit k houbovcům, ten zase k žahavcům (a ano, …

více »

Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad asteroidu na konci křídy. Možná včetně první neolitické revoluce. Samotný původ mravenců pěstujících houby (fylogeneze, zařazení do další mravenčí systematiky) byl již znám poměrně dobře, ale chyběly konkrétnější časové údaje. Spoluautor nové studie André Rodrigues …

více »

Metamorfóza pohledem micro-CT: Fascinující proměna žáby Xenopus v detailním 3D

Žába Xenopus laevis slouží jako klíčový modelový organismus v oblasti vývojové biologie. Díky svému snadno přístupnému embryonálnímu vývoji a relativně dlouhému životnímu cyklu je ideálním kandidátem pro genetické studie. Významným přínosem pro výzkum žáby Xenopus laevis se stala spolupráce našich vědců z Laboratoře rentgenové mikro a nano-výpočetní tomografie na CEITEC …

více »

Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu. Do jeho tajů pronikli vědci z ÚOCHB

Jak je možné, že tento potenciálně výbušný enzym zůstává aktivní v pevném skupenství na zádech hmyzu? Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, luští záhadu ze života termitů. V koloniích druhu Neocapritermes taracua totiž funguje unikátní druh obrany, kterou obstarávají termití …

více »

Vznik mozku obratlovců zřejmě podpořily retroviry

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

více »

Zoológovia SAV objavili tri nové druhy pavúkov pre Slovensko

Pavúky plnia v prírode mnohé dôležité funkcie a vo vzťahu k človeku sa významne uplatňujú napríklad pri likvidácii škodcov v poľnohospodárstve. Špecialistom na pavúky z Ústavu krajinnej ekológie SAV, v. v. i., sa podarilo zaznamenať výskyt troch druhov pavúkov, ktoré sú pre územie Slovenska nové. Nálezy už publikovali vo vedeckom …

více »

I kočkovité šelmy žerou rostliny. Alespoň levhart sněžný

Podle zkušeností chovatelů (domestikované) psovité šelmy celkem bez problémů přežijí na vegetariánské dietě, kočkovité jsou ovšem mnohem striktnějšími masožravci. Ale ani to nemusí vždy platit, ani v přírodě ne. Podle nové studie DNA v trusu levhartů sněžných (irbis) se ukazuje, že tyto vysokohorské kočky se běžně živí rostlinami, dokonce některé …

více »

Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu

Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 …

více »

Odhalili příčiny dlouhé evoluce vrkočů – nejstaršího známého rodu suchozemských plžů na Zemi

Vrkoči jsou tak malí, že je můžeme snadno přehlédnout, přesto dokáží cestovat mezi kontinenty. Na Zemi žijí desítky milionů let a za tu dobu osídlili všechny kontinenty vyjma nehostinné Antarktidy. Tajemství evoluce těchto drobných suchozemských plžů osvětlil díky svému výzkumu mezinárodní tým zoologů vedený vědci z Masarykovy univerzity. Výsledky svého …

více »