Archiv článků: zoologie

Hlavonožci, speciálně pak chobotnice jsou tvory velmi inteligentními a jejich schopnosti nás fascinují. Kdo z nás ale viděl nějakou na vlastní oči – tedy živou? A kdo si s ní mohl hledět do očí nebo se přetahovat o nějaký předmět? V zoologické zahradě Mořský svět na Výstavišti Praha mohou návštěvníci …

Máme Octopoli, a to je velmi neobvyklá lokalita. Běžnější vzorec vídaný u chobotnic je, že jedinec si udělá doupě, po krátký čas tam žije – třeba několik týdnů, a pak je opustí a najde si jiné. Samci se se samicemi setkávají kvůli páření – často na dálku přes tu nataženou …

Nový výzkum texaské Baylor University odhalil, že kojoti, stejně jako domácí psi, mají schopnost vytvářet slavný výraz „štěněcích/psích očí“. Studie tak zpochybňuje hypotézu, že tento rys tváře se vyvinul výhradně u psů a v důsledku domestikace. Vědci zkoumali u kojotů sval levator anguli oculi medialis (LAOM), který je zodpovědný za …

Telekineze samozřejmě míněna v uvozovkách. O účelu ultrazvukových signálů („vokalizací“) vydávaných hlodavci se vědci přou od objevu těchto zvuků v 50. letech 20. století. Podle převládajícího názoru jsou tyto vokalizace námluvami – pro člověka sice neslyšitelné, ale o nás přitom nejde. Nová studie ale přichází s mnohem zajímavější myšlenkou. Hlodavci …

Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …

Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje …

Základem regenerace vlčí populace v Evropě je šíření přes státní hranice, které zvířata logicky nerespektují. Disperze vlků umožňuje vznik nových alelických kombinací, jak dokládá nová studie zkoumající genetické míchání mezi alpskou a středoevropskou populací na Šumavě a v Bavorském lese. Článek českých a německých zoologů a genetiků na toto téma …

Jak vzniká zbarvení papouščího peří? Odpověď přináší v nové studii publikované v časopise Science mezinárodní badatelský tým. Výzkum vedli vědci z portugalského BIOPOLIS-CIBIO a zapojeni jsou do něj i čeští badatelé, včetně doc. Petera Mojzeše z Fyzikálního ústavu UK. Papoušci by mohli být synonymem pro barevnost: téměř všechny druhy jsou …

Vlci žijící na dalekém severu jsou mohutnější než jejich kolegové z mírného pásma. Má to nespornou logiku, vztah mezi povrchem a objemem těla a z toho vyplývající schopnost se zahřát atd. Jedná ale opravdu o obecné pravidlo? Nová studie vedená vědci z University of Alaska Fairbanks a University of Reading …

Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní …