Archiv článků: zrak

Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují …

Vědci z Cornellovy univerzity ukázali, že čich psů je integrován se zrakem a dalšími jedinečnými částmi mozku odlišně než u člověka, což vrhá nové světlo na to, jak psi vnímají svět a orientují se v něm. Podobné propojení mezi čenichem a týlním lalokem, který je u psů funkčně zrakovou kůrou, …

Vědci zjistili, že lék, který se dříve masově používal k odvykání od alkoholu, pomáhá zlepšovat zrak při degeneraci sítnice. Prozatím bylo vše otestováno u myší, ale protože jde o už jednou schválený přípravek, mohlo by být v tomto případě i uplatnění v lidské medicíně relativně rychlé. Látka disulfiram (antabus) by …

Jak slepí lidé rozumí barvám? Od filozofa Johna Locka se táhne přesvědčení, že maximálně mohou podle zvnějšku dodané znalosti přiřadit nějakému předmětu nějakou barvu („banán je žlutý“), ale nedojdou ke skutečnému pochopení, tj. budou mít s barvami spojené jiné asociace, budou jinak přiřazovat barvy neznámým předmětům, jinak barvy vysvětlovat apod. …

Dlouho bylo nejasné k čemu mohou hlubinným rybám být „zelené“ čípkové geny. Mezinárodní tým vědců vedený Zuzanou Musilovou z katedry zoologie ukázal, že zrak hlubokomořských ryb se významně liší mezi dospělci a jejich potomstvem. Larvální stádia těchto ryb se zdržují u hladiny, kde využívají “čípkový” gen pro vidění zeleného světla, …

K zajímavému účelu využívá ultrafialovou signalizaci ještěrka tilikva australská (Tiliqua scincoides). Na první pohled je velice nenápadná a s okolím dokonale splývá díky širokým hnědým pruhům táhnoucím se jí napříč tělem. Přesto se nevyhne střetům s početnou armádou přirozených nepřátel. Pasou po ní jak draví ptáci, tak i hadi nebo …

Lidé podléhají celé řadě optických klamů, známá je např. Müller-Lyerova iluze, kdy horní úsečku máme tendenci vidět delší (problematika je to mimochodem komplikovanější, uvádí se, že tato iluze je kulturně podmíněná, důsledek obývání pravoúhlých budov/místností, ale to to teď pomiňme). Jiné iluze zase ukazují naše zkreslení při vnímání velikosti ploch. …

Kolem roku 1000 n. l. už byly běžné „čtecí kameny“ – krystaly nebo segmenty skleněné koule, které položeny na text zvětšovaly písmena. Salvino d’Armate z Florencie (1258–1312), Giambattista della Porta (1535–1615), Edward Scarlett (1677–1743) Historik Lois N. Magner napsal: „Použití brýlí muselo mít mimořádný vliv na to, jak lidé vnímali …

Lze snadno dokázat, že mozek funguje jako sofistikovaný počítač pro virtuální realitu. Rozhlédněte se kolem sebe pouhým pohybem očí. Když otáčíte očima, obrazy na sítnicích se pohybují jako při zemětřesení. Žádné zemětřesení ovšem nevidíte. Okolní scenérie se vám jeví pevná jako skála. Směřuji samozřejmě k tomu, že virtuální model v …

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …