Sciencemag.cz
Doporučujeme
Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují červenou a zelenou (i u lidí častý typ barvosleposti), vidí svět de facto modro-žluto-šedě. Podrobně bylo barevné vidění zkoumáno u např. u psů (červený míček na zeleném trávníku jim splývá).
Někteří primáti získali plnobarevné vidění zřejmě proto, aby mohli lépe odlišovat zralé červené plody mezi zelenými listy. Jak víme v případě ptáků, výrazné barvy na těle slouží především jako signalizace v pohlavním výběru (ano, mohou třeba i odstrašovat predátory nebo teoreticky i fungovat jako maskování mezi barevnými květy). Bylo by proto logické předpokládat, že primáti s lepším barevným viděním budou také barevnější – aby měla příslušná signalizace lepší smysl. Nově provedená studie to kupodivu ale nepotvrdila.
Konkrétně se výzkumníci zaměřili na výraznější červené nebo červenooranžové zbarvení kůže/srsti. Spojitost s pohlavním výběrem se zde přímo nabízí, protože u primátů se toto zbarvení často vyskytuje v oblasti genitálií nebo zadku, může signalizovat třeba plodnost, nepřítomnost parazitů nebo i postavení v sociální hierarchii. Navíc primáti jsou v tomto ohledu barevnější („červenější“) než většina jiných skupin savců, takže souvislost s lepším barevným viděním by opravdu dávala smysl.
Vedoucí autor studie Robert MacDonald z Bristolské univerzity a jeho kolegové rozdělili jednotlivé druhy primátů do kategorií podle toho, zda mají nebo nemají určité barevné znaky (např. červenou kůži na genitáliích nebo v obličeji, červenooranžovou srst na různých částech těla…). Tuto informaci o zbarvení porovnali s barevnou vizuální schopností každého druhu, přičemž zde vzali v úvahu evoluční stromeček primátů a také několik dalších faktorů, které mohou mít vliv na zbarvení nebo barevné vidění, jako např. zda jsou jedinci příslušného druhu spíše noční nebo denní a velikost sociální skupiny, ve které žijí.
„Skutečnost, že jsme nezjistili, že druhy s lepším barevným viděním jsou častěji výrazněji zbarvené, odporuje některým dlouhodobým předpokladům o původu nápadné barevné variability, kterou pozorujeme v rámci primátů. Znamená, že se možná budeme muset blíže zabývat tím, k čemu u jednotlivých druhů barevná červená kůže nebo srst skutečně slouží,“ uzavírá R. MacDonald.
Robert X Macdonald et al, Primate coloration and colour vision: a comparative approach, Biological Journal of the Linnean Society (2023). DOI: 10.1093/biolinnean/blad089. https://academic.oup.com/biolinnean/advance-article/doi/10.1093/biolinnean/blad089/7269140
Zdroj: University of Bristol / Phys.org
Poznámka PH:
K barvosleposti: Vidět červenou a zelenou jako jednu barvu není ovšem totéž jako vidět je jako stupeň šedi, neznamená to vnímat svět modro-žlutě. Někdy se uvádí tak, jindy naopak (také příslušná barvoslepost u lidí ale nemusí odpovídat tomu, jako vidí svět třeba pes).
Trichromatické vidění vačnatců je jiná kapitola, jeho evoluce je nezávislá na evoluci vidění u placentálních savců, tj. k oběma došlo až po oddělení obou linií.
