(c) Graphicstock

Pestře zbarvení primáti nemají lepší barevné vidění

Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují červenou a zelenou (i u lidí častý typ barvosleposti), vidí svět de facto modro-žluto-šedě. Podrobně bylo barevné vidění zkoumáno u např. u psů (červený míček na zeleném trávníku jim splývá).
Někteří primáti získali plnobarevné vidění zřejmě proto, aby mohli lépe odlišovat zralé červené plody mezi zelenými listy. Jak víme v případě ptáků, výrazné barvy na těle slouží především jako signalizace v pohlavním výběru (ano, mohou třeba i odstrašovat predátory nebo teoreticky i fungovat jako maskování mezi barevnými květy). Bylo by proto logické předpokládat, že primáti s lepším barevným viděním budou také barevnější – aby měla příslušná signalizace lepší smysl. Nově provedená studie to kupodivu ale nepotvrdila.
Konkrétně se výzkumníci zaměřili na výraznější červené nebo červenooranžové zbarvení kůže/srsti. Spojitost s pohlavním výběrem se zde přímo nabízí, protože u primátů se toto zbarvení často vyskytuje v oblasti genitálií nebo zadku, může signalizovat třeba plodnost, nepřítomnost parazitů nebo i postavení v sociální hierarchii. Navíc primáti jsou v tomto ohledu barevnější („červenější“) než většina jiných skupin savců, takže souvislost s lepším barevným viděním by opravdu dávala smysl.
Vedoucí autor studie Robert MacDonald z Bristolské univerzity a jeho kolegové rozdělili jednotlivé druhy primátů do kategorií podle toho, zda mají nebo nemají určité barevné znaky (např. červenou kůži na genitáliích nebo v obličeji, červenooranžovou srst na různých částech těla…). Tuto informaci o zbarvení porovnali s barevnou vizuální schopností každého druhu, přičemž zde vzali v úvahu evoluční stromeček primátů a také několik dalších faktorů, které mohou mít vliv na zbarvení nebo barevné vidění, jako např. zda jsou jedinci příslušného druhu spíše noční nebo denní a velikost sociální skupiny, ve které žijí.
„Skutečnost, že jsme nezjistili, že druhy s lepším barevným viděním jsou častěji výrazněji zbarvené, odporuje některým dlouhodobým předpokladům o původu nápadné barevné variability, kterou pozorujeme v rámci primátů. Znamená, že se možná budeme muset blíže zabývat tím, k čemu u jednotlivých druhů barevná červená kůže nebo srst skutečně slouží,“ uzavírá R. MacDonald.

Robert X Macdonald et al, Primate coloration and colour vision: a comparative approach, Biological Journal of the Linnean Society (2023). DOI: 10.1093/biolinnean/blad089. https://academic.oup.com/biolinnean/advance-article/doi/10.1093/biolinnean/blad089/7269140
Zdroj: University of Bristol / Phys.org

Poznámka PH:
K barvosleposti: Vidět červenou a zelenou jako jednu barvu není ovšem totéž jako vidět je jako stupeň šedi, neznamená to vnímat svět modro-žlutě. Někdy se uvádí tak, jindy naopak (také příslušná barvoslepost u lidí ale nemusí odpovídat tomu, jako vidí svět třeba pes).
Trichromatické vidění vačnatců je jiná kapitola, jeho evoluce je nezávislá na evoluci vidění u placentálních savců, tj. k oběma došlo až po oddělení obou linií.

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *